4 C 36/2022-33 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 110,78 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 17. 5. 2018 se žalovanou smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované zejména z prokázaného měsíčního příjmu a výdajů. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit společně s úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, poplatkem za vyhodnocení úvěru a s inkasním poplatkem, tj. se souhrnným poplatkem v celkové částce 12 888 Kč. Žalovaná se zavázala částku v celkové výši 37 888 Kč zaplatit ve 14 měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do 1 měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná dne 17. 9. 2019. Žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nesplacené jistiny 8 329,86 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 448,80 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 923,79 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 744,15 Kč, inkasního poplatku 1 441,4 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 2 375,72 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 583,81 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a smluvní pokuty 5 780,92 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou s účinností k témuž dni na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 5. 8. 2021. Dne 18. 10. 2021 byla žalované zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se předem omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 5. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit kromě jistiny také kapitalizovaný úrok ve výši 1 444 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit úplatu za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit částku 37 888 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. 4. Ze žádosti o úvěr ze dne 17. 5. 2018 soud zjistil, že jako žadatel je uvedena žalovaná, která žádá o úvěr ve výši 15 000 Kč, který bude splácet ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaná je na mateřské/rodičovské dovolené. Výše příjmu (mzda, z podnikání) je uvedena částkou 12 000 Kč a výdaje částkami: 2 000 Kč na bydlení a energie, 3 000 Kč na dopravu a jídlo a 2 000 Kč na měsíční splátky dosavadních půjček. Jako celkové výdaje je uvedena částka 7 000 Kč. Příjmy a výdaje měly být ověřeny výplatními páskami a výpisem z účtu žalované; tyto dokumenty ovšem žalobkyně soudu k důkazu nepředložila. 5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 10. 2021 a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 29 158,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 329 Kč od 19. 7. 2021 do 18. 10. 2021 ve výši 205,39 Kč nejpozději do 1. 11. 2021. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou na základě předchozí žádosti žalované dne 17. 5. 2018 smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků sjednaných ve smlouvě. Žalovaná však úvěr řádně nehradila, když na úvěr zaplatila pouze 13 000 Kč, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Žalovaná tak dosud dluží částku 14 110,78 Kč, která je tvořena nesplacenou jistinou 8 329,86 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem 448,80 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 3 923,79 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 744,15 Kč, inkasním poplatkem 1 441,4 Kč, postoupeným smluvním úrokem ve výši 2 375,72 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a kapitalizovaným zákonným úroku z prodlení 1 583,81 Kč za období od 18. 7. 2019 do 11. 6. 2021 a smluvní pokutou 5 780,92 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované z výplatních pásek a z výpisu z účtu žalované. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Následně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany n