8 C 208/2021-19 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění podaného návrhu uvedla, že dne [datum] s ní žalovaná uzavřela smlouvu o přepravě osob, neboť cestovala autobusovou linkou provozovanou žalobkyní. Při přepravní kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaná nastoupila přepravu bez platného jízdního dokladu, a proto byla žalobkyní vyzvána k zaplacení jízdného dle Tarifu jízdného a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle Smluvních přepravních podmínek dopravního podniku a zákona. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, žalovaná je tedy od [datum] v prodlení s úhradou splatné pohledávky. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) v účinném znění, na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Na základě obsahu spisu učinil soud dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaná dne [datum] cestovala autobusem linky [číslo] která je provozovaná žalobkyní, a neprokázala se na výzvu kontrolora jízdním dokladem, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] kdy totožnost žalované byla ověřena z občanského průkazu. Žalovaná neuhradila účtovanou přirážku ve výši 1 500 Kč, která byla stanovena dle smluvních podmínek a jízdního tarifu. Splatnost závazku nastala dne [datum], jak vyplývá ze zápisu o kontrole. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum], kterou byla vyzvána k úhradě dlužné částky. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o.z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podmínky pro přepravu osob v hromadném dopravním prostředku jsou stanoveny vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále též jen„ vyhláška“). Dle § 3 vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy vzniká závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího do cílové stanice a závazek cestujícího zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem, případně jízdné zaplatí bezodkladně po nástupu do vozidla. Základní povinností cestujících je tedy zaplatit cenu přepravy a dodržovat podmínky, za kterých se tato přeprava poskytuje. Dle § 7 odst. 6 vyhlášky nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 (tj. před nebo po nastoupení do vozidla) a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Ustanovení § 18a odst. 1 a 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v účinném znění, umožňuje osobě pověřené dopravcem a vybavené kontrolním odznakem a průkazem dopravce dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pokud se cestující neprokáže platným jízdním dokladem, je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu zaplacení přirážky a jízdného nebo vyžadovat prokázání se osobním dokladem ke zjištění osobních údajů potřebných k vymáhání přirážky a jízdného. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách tak, že tato nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč (§ 18a odst. 3 výše uvedeného zákona). 5. Na základě shora uvedených závěrů soud podané žalobě vyhověl, a to jak ohledně jistiny, tak ohledně příslušenství, neboť bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela smlouvu o přepravě osob a neuhradila jízdné, resp. následně přirážku k jízdnému, takže se žalovaná ve smyslu § 1970 o.z. dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, když neuhradila řádně a včas dluh vůči žalobkyni, a proto byl úrok z prodlení přiznán ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tedy od [datum] do zaplacení. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,5 % ročně. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku, když pro jinou lhůtu plnění nebyly shledány důvody. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 189 Kč (21 % ze součtu částky odměny advokáta a paušální náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] jako zástupce žalobkyně.