104 C 11/2023-25 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 23 900 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady školy za neoprávněný odběr elektřiny. V odůvodnění žaloby uvedla, že při kontrole odběrného místa žalované po ukončení smlouvy o dodávce elektřiny bylo dne 8. 4. 2022 zjištěno, že na tomto místě je elektřina odebírána i nadále. Žalobkyně proto vyúčtovala žalované náhradu škody za neoprávněný odběr vyčíslenou na částku 23 900 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 8. 4. 2022 soud zjistil, že v odběrném místě na adrese [adresa žalované] (byt [číslo]) kde žalovaná odebírala elektřinu, přestože její dosavadní smlouva o odběru elektřiny uzavřená s žalobkyní byla ke dni 3. 11. 2021 ukončena a nová smlouva sjednána nebyla. Ze zápisu současně vyplývá, že elektroměr žalované byl dne 8. 4. 2022 demontován. Z podkladů pro výpočet výše škody a oprávněných nákladů soud zjistil, že za období od 4. 11. 2021 do 1. 3. 2022 žalovaná neoprávněně odebrala elektřinu v množství 3,089 MWh. Žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy tak vznikla celková škoda ve výši 23 900 Kč představující skutečnou škodu a oprávněně vynaložené náklady spojené s kontrolou odběrného místa. Z faktury [číslo] ze dne 9. 9. 2022 soud zjistil, že splatnost náhrady škody ve výši 23 900 Kč byla stanovena ke dni 23. 9. 2022. Na tuto fakturu žalovaná neuhradila ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 4. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 5. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 6. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že v době kontroly předmětného odběrného místa provedené žalobkyní dne 8. 4. 2022 mezi žalovanou a žalobkyní neexistovala žádná platná a účinná smlouva o dodávce elektřiny, na základě které by byla žalovaná oprávněna elektřinu odebírat. V řízení bylo prokázáno, že na odběrném místě byl ke dni kontroly zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Současně má soud za prokázané, že za neoprávněný odběr je odpovědná právě žalovaná, neboť v době kontroly byla uživatelem odběrného místa a fakticky se zde zdržovala. S přihlédnutím k těmto skutečnostem pak nejsou dány důvodné pochybnosti o tom, že právě žalovaná je oprávněna i povinna ze závazkového vztahu s dodavatelem energií (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017). 8. Vzhledem k uvedenému tedy není pochyb, že se žalovaná v souladu s § 51 energetického zákona dopustila neoprávněného odběru. V důsledku toho žalobkyni v souladu s § 51 odst. 3 téhož zákona vzniklo vůči žalované právo na náhradu vzniklé škody, která zahrnuje skutečně neoprávněně odebranou elektřinu a nutné náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru. Žalovaná způsobila žalobkyni neoprávněným odběrem škodu ve výši 23 900 Kč. Žalovaná nárok žalobkyně nijak nezpochybnila, ani neprokázala, že by dluh uhradila. Nárok žalobkyni tedy náleží bez dalšího. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a požadovanou částku žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 15 % ročně z dlužné částky od 24. 9. 2022 (tj. ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury) do zaplacení. V souladu s § 160 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 195 Kč a paušální náhrady nákladů za 2 úkony (odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 2x 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 795 Kč.