120 C 5/2022-39 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 69 855 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného, záloh na služby spojených s užíváním bytu a bezdůvodného obohacení ve výši nájemného a záloh na služby spojených s užíváním bytu. 2. Žalobce uvedl, že je vlastníkem domu [adresa] v [obec], v ulici [ulice] č.or. 5, ve kterém pronajal žalovanému byt [číslo] o velikosti 1+1 situovaný ve 2. podlaží předmětného domu. Nájemní vztah s žalovaným byl sjednán na dobu určitou s účinností od 1. 7. 2012 do 30. 6. 2013 a dodatkem [číslo] ze dne 3. 12. 2013 prodloužen na dobu neurčitou. Od listopadu 2020 nicméně žalovaný přestal nájem a zálohy na služby hradit pravidelně a od dubna 2021 byl nájemní vztah ukončen, žalovaný však i přesto byt nadále užívá 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. K důkazu byla provedena nájemní smlouva, výpočtový list, evidenční list nájemného, upomínka ze dne 16. 12. 2020, předžalobní výzva, protokol o vyúčtování služeb, výpočet výše příslušenství a výpověď z nájmu bytu. 5. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. 6. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. 7. Dle nájemní smlouvy na pronájem bytu uzavřené dne 29. 6. 2012 se žalovaný zavázal platit za užívání předmětného bytu smluvní nájemné a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo s ním souvisejících služeb. Nájemné bylo stanoveno smluvně, výše záloh na služby byla stanovena v souladu s platnými právními předpisy. 8. V době uzavření nájemní smlouvy činil měsíční nájem částku 5 079 Kč, z toho bylo 4 659 Kč nájemné a 420 Kč zálohy na služby, se splatností nejpozději do posledního dne příslušného platebního období. Od července roku 2021 byla částka zvýšena. Měsíční nájem tak činí částku 5 228 Kč, ve složení 4 808 Kč nájemné a 420 Kč zálohy na služby. V případě nezaplacení nájemného nebo záloh na služby ve sjednaném termínu se žalovaný zavázal uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení. 9. Smluvní strany se dále dohodly, že vyúčtování služeb bude prováděno jednou ročně vždy k 31. 12. běžného roku a oznámení o vyúčtování bude žalovanému zasláno nejpozději do 30. 4. roku následujícího. 10. Žalovaný nájem přestal hradit v listopadu 2020, k 30. 4. 2021 byl na dluh započten přeplatek vzniklý na základě vyúčtování služeb souvisejících s užíváním bytu za rok 2020 ve výši 744 Kč a k 30. 4. 2022 přeplatek vzniklý na základě vyúčtování služeb souvisejících s užíváním bytu za rok 2021 ve výši 1 401 Kč. 11. Dne 12. 4. 2021 byla na základě rozhodnutí žalobce doručena žalovanému výpověď z nájmu bytu. Žalovaný však předmětný byt nevyklidil a užívá jej nadále. Nájemné a zálohy na služby související s užíváním bytu hradí nepravidelně, čímž mu vzniká povinnost vydat bezdůvodné obohacení. V předmětném případě bezdůvodné obohacení představuje majetkový prospěch, který žalovaný získal za bezplatné užívání předmětného bytu v měsících červen až září 2021 a únor, duben a květen roku 2022. Za dané období tak bezdůvodné obohacení představuje celkem částku 44 573 Kč vypočtenou jako dlužné nájemné a zálohy na služby za 13. 4. 2021 – 30. 4. 2021 ve výši 3 047,40 Kč, dlužné nájemné a zálohy na služby za květen a červen 2021 10 158 Kč, dlužné nájemné a zálohy na služby za červenec až září 2021 ve výši 15 684 Kč a dlužné nájemné a zálohy na služby za únor, duben a květen 2022 ve výši 15 684 Kč, celkem tedy 44 573,40 Kč. 12. Podle § 2201 občanského zákoníku platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 13. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku platí, že strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 14. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku platí, že strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. 15. Podle § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. V daném případě tedy soud shledal, že mezi účastníky byl sjednán nájem bytu podle § 2201 občanského zákoníku a žalovaný byl povinen platit nájemné podle § [číslo] odst. 1 a zálohy na služby podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku. Po zániku nájemního vztahu pak povinnost žalovaného za užívání bytu nezanikla, neboť žalovaný se na úkor žalobce obohacuje užíváním jeho věci bez právního důvodu. Žalovaný je tedy povinen vydat bezdůvodné obohacení podle § 2991 občanského zákoníku ve výši, která odpovídá nájemnému a zálohám na služby. 17. Jelikož žalovaný soudu neprokázal, že by dlužnou částku žalobci uhradil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobci vzniklo právo podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 493 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 493 Kč.