18 C 222/2023-70 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 57 155,59 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], dříve [právnická osoba], sídlem [adresa], GZR [číslo], Malta (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 19. 8. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 62 155,59 Kč. Finanční prostředky byly poskytovány z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet] identifikované [variabilní symbol]. Úvěr měl být splacen nejpozději do dne 19. 4. 2023. Žalovaný do uvedeného data poskytnuté finanční prostředky nevrátil. Smlouva byla uzavřena po prověření úvěruschopnosti žalovaného na webovém rozhraní právní předchůdkyně žalobkyně za použití prostředků komunikace na dálku. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena na základě příjmů a výdajů žalovaného včetně jeho lustrace ve veřejně dostupných databázích ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB. Žalovaný uhradil před postoupením pohledávky celkem částku 153 898,31 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným ve výši 62 155,59 Kč, sestávající z 50 491,94 Kč na jistině a 11 663,65 Kč na kapitalizovaných úrocích za období čerpání úvěru, postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby uhradil žalovaný žalobkyni částku 5 000 Kč. Žalovaný finanční prostředky nevrátil ani po opakovaných upomínkách včetně předžalobní upomínky zaslané mu dne 11. 5. 2023. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném uhrazení částky 57 155,59 Kč a zákonný úrok z prodlení z uvedené částky od 20. 4. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil v tom smyslu, že uzavření smlouvy považuje z důvodu vysokého RPSN ve výši 231,39 % za neplatné, neboť bylo učiněno v rozporu s dobrými mravy. V rámci jednání žalovaný dodal, že nerozporuje skutečnost, že s žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru dne 19. 8. 2020. Úvěr pravidelně splácel, nicméně není schopen tvrdit, ani doložit kolik celkově uhradil. Žalovaný nerozporuje, že před postoupením pohledávky uhradil 153 989,31 Kč a po postoupení pohledávky 5 000 Kč. Žalobkyně svoji neúčast u jednání soudu omluvila, soud tak konal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s občanským soudním řádem (dále jen„ o.s.ř.“). 3. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že dne 19. 8. 2020 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podepsána smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky. Žalovaný právní předchůdkyni před postoupením pohledávky vrátil finanční prostředky ve výši 153 898,31 Kč a po postoupení pohledávky žalobkyni 5 000 Kč. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z dokumentu nazvaného Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 19. 8. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně coby věřitel se zavázala poskytnout žalovanému coby klientovi zde identifikovanému jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, telefonním číslem a e-mailovou adresou úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednanými úroky ve výši 10,50 % měsíčně, RPSN ve výši 231,39 % a příslušnými poplatky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách počínaje prvním měsícem po dni prvního čerpání. Úvěr byl poskytnut na období jednoho roku. Žalovaný byl povinen uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 128 988,08 Kč. Parametry úvěru byly zachyceny také v dokumentu označeném standardní informace o spotřebitelském úvěru. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. 6. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] byly zaslány platby, a to dne 19. 8. 2020 ve výši 8 000 Kč, dne 20. 8. 2020 ve výši 15 000 Kč, dne 21. 8. 2020 ve výši 17 000 Kč, dne 5. 2. 2021 ve výši 5 000 Kč, dne 17. 9. 2021 ve výši 7 000 Kč, dne 6. 6. 2022 1 000 Kč, dne 10. 6. 2022 ve výši 1 500 Kč, dne 24. 6. 2022 ve výši 1 500 Kč a později téhož dne rovněž 1 500 Kč. Z přehledu plateb byly zjištěny výběry a platby žalovaného za období od 19. 8. 2020 do 26. 4. 2023. 7. [právnická osoba] ze dne 6. 11. 2023 soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem osobního účtu č. [bankovní účet] byl ke dni 19. 8. 2020 žalovaný. 8. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně jejích dodatků a příloh soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně coby postupitel se zavázala postupně prodávat pohledávky žalobkyni coby postupníkovi. Mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným pod [variabilní symbol] ve výši 57 155,59 Kč. Postoupení pohledávky bylo právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému oznámeno přípisem ze dne 11. 5. 2023. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. 9. Z předžalobní upomínky zaslané dle podacího lístku dne 11. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného přípisem ze dne 11. 5. 2023 k úhradě dlužné částky do tří dnů a zároveň jej upozornila na možnost podání žaloby k soudu. 10. Na základě provedeného dokazování a skutečností mezi účastníky nesporných dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný měl s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu byly poskytovány finanční prostředky až do výše 80 000 Kč na bankovní účet. Žalovaný vrátil před postoupením pohledávky právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 153 898,31 Kč a po postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ještě částku 5 000 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný v rámci tohoto právního jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného a dále po něm nepožadovala tato tvrzení doložit, a tím si ověřit jejich spr