20 C 274/2022-62 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 38 442,18 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2020, jejíž celkový úvěrový rámec činil 50 000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti.4. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci.5. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 32 319 Kč na nákup zboží u společnosti , právnická osoba, . a to prostřednictvím právě zmíněné společnosti jakožto svého vázaného zástupce, což soud zjistil z provedeného důkazu dokladem o platbě. Žalovaná celkem zaplatila žalobkyni na svůj dluh částku ve výši 37 175 Kč, což vyplynulo z důkazu výpisem z úvěru č. , hodnota, , konkrétně je to uvedeno na straně 5 výpisu.6. Z informace o bonitě klienta, kterou soud rovněž provedl k důkazu, bylo zjištěno, že žalovaná má nebo měla dalších 6 závazků u 4 poskytovatelů v celkové výši 2 325 328 Kč s měsíčním splátkovým zatížením ve výši 20 985 Kč. Zjištění plynoucí z tohoto důkazu pak bylo v přímé kontradikci s tvrzeními žalobkyně, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované, která žalobkyni tvrdila své měsíční splátkové zatížení ve výši 2 300 Kč. K tomuto rozporu soud neobdržel od žalobkyně žádné vysvětlení.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo než uzavřít, že i pokud by mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření úvěrové smlouvy, byla by tato neplatná s ohledem na nedostatečnou činnost žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalované.10. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. V nyní posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že k bezdůvodnému obohacení žalovanou na úkor žalobkyně nedošlo, neboť žalovaná již zaplatila žalobkyni o 4 856 Kč vyšší částku, než jakou od žalobkyně bez právního důvodu nebo na základě odpadnuvšího důvodu obdržela.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že ji nepřiznal žádné z účastnic řízení, neboť žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná, zatímco zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady v důsledku její procesní pasivity nevznikly.