21 C 379/2023-23 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 11 440 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami po 500 Kč, svou povinnost však nedodržel a již splatné splátky neuhradil ani přes výzvy žalobkyně. V souladu se smlouvou tak žalobkyně dne [datum] přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku 9 640 Kč na jistině, částku 1 800 Kč na poplatcích dle ceníku, a úroky. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, tento však neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil. 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník, dle nějž činí smluvní pokuta za prodlení 500 Kč a náklady spojené s prodlením 300 Kč (za 10 dní v prodlení). Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 500 Kč vždy ke 20. dni každého kalendářního měsíce. Úrok byl mezi stranami sjednán ve výši 16,90 % ročně. V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] žalovaný uvedl, že je ženatý, žije ve vlastním bytě/domě s dalšími dvěma osobami, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou s tím, že jeho průměrný čistý měsíční příjem měl činit 17 440 Kč. 4. Dle výpisu z úvěrového účtu a dokumentu„ podklady pre súdne konanie“ žalovaný vyčerpal celou částku 10 000 Kč dne [datum], dlužnou částku splácel nepravidelně úhradami v různé měsíční výši a docházelo též k dalšímu průběžnému čerpání nižších částek. 5. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 908 Kč do [datum] s tím, že v případě neuhrazení dojde k zesplatnění celého dluhu. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění celé dlužné částky a vyzvala jej k úhradě částky 12 030 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 13 853,12 Kč ve lhůtě 5 dnů od odeslání výzvy; dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána dne 19. 4. 2023. 6. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr do výše 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet měsíčními splátkami. Úvěr však nesplácel řádně a včas, proto byl jeho dluh zesplatněn a žalovaný byl následně vyzván, aby mimo jiné dlužnou částku uhradil. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud závazkový vztah mezi žalovaným a žalobkyní jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru. Žalobkyně prokázala, že dostála svému závazku poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 10 000 Kč, avšak žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas vrátit poskytnuté finanční prostředky a uhradit smluvní úrok a související poplatky dle ceníku žalobkyně. Žalobkyně proto dlužnou částku z důvodu porušení smlouvy žalovaným platně zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný netvrdil a neprokázal, že by svůj dluh žalobkyni uhradil, soud uzavřel, že žaloba je důvodná, a to v celém rozsahu. Soud žalobkyni přiznal i požadované příslušenství tvořené úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ve výši dle smlouvy. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna advokáta stanovená pro první tři úkony před podáním žaloby dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ a. t.“) z tarifní hodnoty 11 440 Kč ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Dále pak zástupci žalobkyně náleží náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako zástupkyně žalobkyně.