4 C 142/2023-215 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 702 165,48 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši jednak z částky 1 030 000 Kč od 12. 12. 2020 do 7. 3. 2023 a jednak z částky 702 165,48 Kč od 8. 3. 2023 do zaplacení. Uvedla, že dne 18. 3. 2020 došlo k požáru v nemovitosti na adrese [anonymizována dvě slova]. Tuto nemovitost měl v nájmu za účelem provozování truhlářské dílny žalovaný a za požár byl odpovědný podle šetření [anonymizováno]. Na nemovitosti ve vlastnictví [jméno] [příjmení] vznikla škoda ve výši 1 030 000 Kč, a to podle znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] Žalobkyně a vlastnice nemovitosti měly v době požáru uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění majetku a odpovědnosti občanů a žalobkyně jako pojistitel vyplatila poškozeným uvedenou částku. V důsledku toho přešlo právo na náhradu škody na žalobkyni, která žalovaného dne 11. 11. 2020 vyzvala k zaplacení uvedené částky do 11. 12. 2020. Žalovaný žalobkyni zaplatil dne 7. 3. 2023 částku 327 834,52 Kč. Žalobkyně v replice rozporovala existenci dohody mezi žalovaným a vlastnicemi poškozené objektu, dále rozsah, kvalitu a hodnotu provedených prací a předání díla poškozeným. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že by poškozeným vyplatila na pojistném plnění více, než byla povinna. Odkázala na znalecký posudek Ing. [příjmení], CSc. 2. Žalovaný za prvé namítal, že škoda způsobená požárem dosahovala částky 590 000 Kč, a to podle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] a žalovaný neměl možnost ovlivnit výši vyplaceného pojistného plnění. Za druhé objekt vyhořel po smrti předchozí vlastnice a pojistitelky [příjmení], a proto závazek z původní pojistné smlouvy v době požáru neexistoval. Za třetí pojistitelka [příjmení] byla pouhou spoluvlastnicí předmětné nemovitosti, a to v rozsahu ideální jedné poloviny, a nebyla tedy oprávněna pojistit celou nemovitost, nýbrž pouze svůj ideální podíl. Za čtvrté nájemní smlouva uzavřená v devadesátých letech mezi vlastnicemi a otcem žalovaného, přičemž žalovaný do tohoto vztahu po otci vstoupil, nebyla uzavřena platně, neboť neobsahovala dostatečně určitě způsob využití nebytových prostor, navíc fakticky byla nemovitost využita jinak, než odpovídalo zkolaudovanému způsobu využití. Žalovaný tak neměl povinnost udržovat komín a provádět jeho revize. Žalovanému proto nelze klást za vinu vznik požáru a přičítat mu odpovědnost za škodu. Za páté žalovaný se ústně domluvil na opravě nemovitosti s nabyvatelkami [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ještě před výplatou pojistného plnění objekt uvedl (v průběhu léta a podzimu 2020) do předešlého stavu, především zajistil likvidaci trosek (žalovaný shodně se žalobkyní ocenil úklid spáleniště na částku 140 000 Kč), opravil nosné stěny a vyzdil věnce, zajistil zhotovení nové střechy a komína. Provedené stavební práce nechal žalovaný ocenit projektantem [příjmení], který dospěl k částce 262 165,48 Kč. Ocenění bylo provedeno podle ceníku systému [příjmení]. Žalovaný za účelem dosažení smíru žalobkyni zaplatil rozdíl mezi částkou 590 000 Kč a 262 165, 48 Kč. Za šesté se žalovaný bránil proti závěrům z posudku Ing. [příjmení], CSc., který vycházel z lepšího stavu nemovitosti před požárem, než odpovídalo skutečnosti. Jeho ohodnocení výše škody vychází z míry opotřebení nemovitosti v rozsahu 52,7 %, žalovaný se však ztotožnil s rozsahem opotřebení 67,2 % podle posudku znalce [příjmení] [příjmení]. V této souvislosti žalovaný poukázal na rozdíly opotřebení klempířských prvků, úprav povrchů, podlah, vnitřního vodovodu, kanalizace, hygienického vybavení, vytápění. Dále žalovaný namítal, že znalec [příjmení] [příjmení] počítal s vytápěním v celém objektu, zatímco vytápěna byla jen malá část dílny. Dále počítal s výškou podlaží 5,05 m, ačkoliv podstatná část budovy žádné podlaží neměla a výška dosahovala 8,89 m, podlaha oproti východisku znalce [příjmení] [příjmení] byla jen v části stodoly. 3. Z pojistné smlouvy – pojištění majetku a odpovědnosti občanů ze dne 21. 9. 2013 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] uzavřela s [právnická osoba] smlouvu na dobu neurčitou od uvedeného data na pojištění nemovitosti nacházející se na adrese [adresa], mj. zděnou hospodářskou budovu se sklonitou střechou nad 150 m2 zastavěné plochy, a to na živelné pojistné nebezpečí. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky [obec] pojišťovny. Z ročního vyúčtování pojistného ze dne 22. 8. 2019 nebylo nic podstatného zjištěno. Z doplňkových pojistných podmínek pro pojištění budov a souvisejících staveb DPPSO 3 bylo z článku 10 odst. 2 zjištěno, že zemře-li vlastník pojištěné věci, vstupuje do pojištění dědi pojištěné věci, ledaže do 3 let oznámí pojišťovně, že na dalším pojištění nemá zájem. Z dalších předložených pojistných podmínek nic podstatného pro tento spor nebylo zjištěno. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne 10. 11. 2020 zadala příkaz k úhradě částky 1 030 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Z uplatnění práva na úhradu ze dne 11. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 1 030 000 Kč do 11. 12. 2020. Totéž bylo zjištěno z postižní pohledávky-upomínky žalobkyně ze dne 8. 3. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení ještě před podáním žaloby. Z protokolu pro ocenění stavby nákladovým způsobem ze dne 24. 3. 2020 bylo zjištěno, že technik žalobkyně u předmětného objektu zapsal, že šlo o jednopodlažní budovu s podkrovím využitelným ze 30 % pro skladování. Na budově byla poškozena střecha, otvorové prvky, stropy, elektroinstalace. Zdivo a zastřešení pocházelo z roku 1941, klempířské prvky 2015, omítky, dřevěná vrata, dveře a okna z roku 1980, stejně tak betonová podlaha, kamna na tuhá paliva a vnitřní vodovod. Z roku 2000 byla elektroinstalace a z roku 2010 septik a WC. Totéž lze zjistit ze záznamu o prohlídce ze dne 24. 3. 2020, tento záznam obsahuje výkaz výměr poškozených konstrukcí na budově. Z fotodokumentace požárem zničené stavby bylo zjištěno, že v době prohlídky stavby likvidačním technikem žalobkyně [příjmení]. [příjmení] probíhala rekonstrukce. Byl hotový vazníkový krov, betonová podlaha, položena hliníková krytina na střeše, okapy, komín, oplechování štítu, prostor vrat byl zakrytý dřevěným bedněním, okno bylo s výplní, na stavbě bylo dřevěné schodiště. Z další sady fotografií je patrné poškození stavby požárem, kdy z budovy zůstaly jen stěny z kamene a cihel, prohnuté ocelové nosníky a popraskané hurdisky. Dále jsou na fotografiích zachyceny hromady ohořelých trosek. Na dalších fotografiích jsou zachyceny úklidové práce spáleniště, odklízení eternitových šablon, valník naložený ohořelými kusy krovu, hromada zuhelnatělých částí krovu. Z faktury [číslo] 2020 vystavené [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dotyčný vyúčtoval dne 10. 11. 2020 žalovanému k zaplacení částku 123 300 Kč za montáž krovu na akci v [anonymizováno]. Z faktury [číslo] vystavené [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dotyčný vyúčtoval dne 11. 12. 2020 žalovanému k zaplacení částku 44 500 Kč za montáž hřebene, krytiny a oplechování komína. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 22. 9. 2020 mezi žalovaným jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zhotovitelem bylo zjištěno, že žalovaný objednal výroku a montáž vazníků na truhlářskou dílnu v [anonymizováno] za cenu 306 830 Kč bez DPH. Výrobu vazníků měla uvedená společnost dokončit do 23. 10. 2020 a vazníky namontovat do 8 dnů od předání staveniště. Z dodatku [číslo] k této smlouvě bylo zjištěno, že se strany dne 3. 10. 2020 dohodnuly, že nebude ze strany [právnická osoba] provedena montáž a cena díla tak činila 257 780 Kč bez DPH. Ze zjišťovacího a předávacího protokolu a protokolu o předání konstrukcí bylo zjištěno, že zhotovitel předal žalovanému vazníky dne 20. 10. 2020. Ze záznamu o prohlídce ze dne 2. 11. 2022 bylo zjištěno, že na budově je nová krytina-hliníkový plech, oplechování, nadezdívky, závětrné lišty, nová střešní konstrukce-bednění, folie, vázaná konstrukce krovu, dřevěné výplně stěn, nová betonová podlaha. Z výpočtu ceny objektu zpracovaného žalobkyní ke dni 5. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně provedla ocenění poškozené stavby, přičemž se zabývala opotřebením stavby a na základě vyčíslení dlouhodobé životnosti prvků dospěla k opotřebení v rozsahu 91,19 %, při vyčíslení lineární metodou k opotřebení v rozsahu 59,85 % a při vyčíslení analytickou metodou k opotřebení 51,60 %. Pro srovnání s předchozím posudkem žalobkyně uvažovala (např.) u omítek se stářím 40 let a životností 93 let, u krovu se stářím 79 let a životností 132 let a u krytiny se stářím 40 let a životností 93 let. Žalobkyně dospěla k ceně stavby před požárem ve výši 2 464 359 Kč a po požáru 782 680 Kč, tedy ke škodě ve výši 1 681 679 Kč. Z usnesení notářky JUDr. [příjmení] č. j. 26 D 213/2020-61 (v právní moci 6. 10. 2020) bylo zjištěno, že předmětnou nemovitost po smrti [jméno] [příjmení], zemř. 31. 1. 2020, nabyly rovným dílem Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Totéž bylo zjištěno z vý