4 C 213/2023-71 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 258 514,84 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 20. 7. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 281 938 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 11, 49 % ročně a dále se zavázal uhradit poplatky dle ceníku. Žalovaný se úvěr zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však neplatit řádně a včas, a tak právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr ke dni 22. 10. 2022 zesplatnila. Žalovaný tak dluží na jistině částku 257 614, 84 Kč, na poplatkách částku ve výši 900 Kč, částku ve výši 8 386, 40 Kč jako dlužný smluvní úrok, částku ve výši 10 733, 92 Kč jako zákonný úrok z prodlení a dále smluvní úrok ve výši 11,4 9% p.a. z částky 257 614,84 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 257 614, 84 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 postoupena na žalobkyni. Žalovaný ani přes zaslanou předžalobní upomínku na dluh nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako úvěrující banka je uvedena právní předchůdkyně žalobkyně a jako úvěrovaný klient je zde označen žalovaný. Smlouva je datována k 20. 7. 2021. Strany se ve smlouvě dohodly, že právní předchůdkyně poskytne žalovanému úvěr v celkové výši 281 938 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč Smluvní strany si dohodly úrokovou sazbu ve výši 11, 49 % ročně. Součástí smlouvy jsou i všeobecné podmínky a ceník. Smlouva obsahuje i možnost zesplatnění celého úvěru v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení 3 měsíců se zaplacením jedné splátky nebo kdy dojde k prodlení zaplacení dvou splátek. Písemnou smlouvou ze dne 25. 1. 2023, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 4. Z dokumentu„ podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh zaplatil částku 65 034, 41 Kč. 5. K ověření úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že bonitu žalovaného zkoumala z insolvenčního rejstříku, informací z [anonymizováno] či ze záznamů o exekučním řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala i to, zda žalovaný hradí splátky na ostatní úvěry. Tvrzený příjem ve výši 20 000 Kč a výdaje ve výši 1 500 Kč žalovaného si právní předchůdkyně žalovaného ověřila z výpisu účtu žalovaného. Z toho právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný má čistý měsíční příjem v rozmezí od 21 000 Kč do 24 000 Kč měsíčně, výdaje žalovaného jsou pak ve výši cca 7 000 Kč plus splátky na ostatní úvěry. 6. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 22. 10. 2022 soud zjistil, že dne 22. 10. 2022 došlo ke zesplatnění celého úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2023 soud zjistil, že tím právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2023 bylo zjištěno, že tou byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 303 617,82 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy. Žalovaný neuhradil ničeho. 7. Z provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru na základě, které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 281 938 Kč. Částka byla úročena sazbou uvedenou ve smlouvě a žalovaný se zavázal částku vrátit společně s úroky a s poplatky. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku ve výši 65 034,41 Kč. Žalovaný se s platbou dalších splátek dostal do prodlení, a proto byl úvěr ke dni 22. 10. 2022 zesplatněn. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru. Soud má z provedeného dokazování za to, právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy z jejího zjištění vyplynulo, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalobkyně tuto skutečnost doložila i výpisy z bankovního účtu žalovaného, a tak z pohybů na účtu měla právní předchůdkyně žalobkyně dostatečnou představu o příjmech i relevantních výdajích žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně dostála svému závazku poskytnout žalovanému peněžní prostředky a v souladu se smlouvou jí vznikl nárok na splacení jistiny úvěru, úhradu poplatků a úroku ze strany žalovaného. Žalovaný svoji povinnost vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím a uhradit splatné poplatky nesplnil a nesplatil zbytek úvěr ani poté, co byl prohlášen za zesplatněný a tak byl žalovaný vyzván k vrácení dlužné částky. Jelikož žalovaný netvrdil a neprokázal, že svůj zbývající dluh žalobkyni uhradil, případně že tento dluh zanikl či byl převeden na jiného, jeho dluh v žalované výši trvá, a proto je žaloba důvodná co do dlužné částky ve výši 258 514, 84 Kč. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných smluvních úroků a úroků z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny úvěru, neboť prodlení žalovaného nadále trvá a žalovaný na svůj dluh po podání žaloby neuhradil ničeho. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 57 932,74 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 341 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 258 514,84 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání soudu dne 8. 11. 2023) včetně čtyřech paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 467/2022 Sb. za jízdu osobním automobilem Volvo V70, k jednání soudu dne 8. 11. 2023 v trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 254 km (vzdálenost zjištěna z [webová adresa], s průměrnou spotřebou paliva 7,1 litru motorové nafty na 100 km při doložené ceně (daňový doklad ze dne 6. 11. 2023) 41,90 Kč a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 5,20 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb.) v celkové výši 2 076,42 Kč, kdy žalobkyně měla ten den v místě jednání další dvě jednání, celková částka je tedy ponížena o 2/3 tj., celkem částkou ve výši 692, 14 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 6 započatých půlhodin po 100 Kč (opět poníženo o 2/3, tj. částka 200 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 38