4 C 224/2023-30 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 862,55 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 1. 4. 2021 se žalovaným smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného zejména z prokázaného měsíčního příjmu a výdajů. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit společně s úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, poplatkem za vyhodnocení úvěru a s inkasním poplatkem, tj. se souhrnným poplatkem v celkové částce 25 776 Kč. Žalovaný se zavázal částku v celkové výši 55 776 Kč zaplatit ve 14 měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do 1 měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná dne 1. 6. 2022. Žalovaný na svůj závazek řádně a včas nesplnil. Žalovaný uhradil pouze částku 9 100 Kč. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 25 451,98 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 410, 57 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 22 625,62 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 097,92 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným s účinností k dni 27. 10. 2022 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 10. 11. 2022. Dne 3. 3. 2023 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se předem omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit kromě jistiny také kapitalizovaný úrok ve výši 2 888Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit úplatu za poskytnutí úvěru 14 700 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 2 788 Kč a inkasní poplatek ve výši 5 400 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 55 776 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr ve 14ti měsíčních splátkách po 3 984 Kč. 4. Ze žádosti o úvěr ze dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že jako žadatel je uveden žalovaný, který žádá o úvěr ve výši 30 000 Kč, který bude splácet ve 14ti měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [obec]. Výše příjmu (mzda, z podnikání) je uvedena částkou 31 520 Kč a výdaje částkami: 1 000 Kč na bydlení a energie, 3 860 Kč na dopravu a jídlo. Jako celkové výdaje je uvedena částka 4 860 Kč. Příjmy a výdaje měly být ověřeny potvrzením zaměstnavatele; to ovšem žalobkyně soudu k důkazu nepředložila. 5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 10. 11. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 3. 2023 a z podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 68 686,84 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 451,98 Kč od 27. 10. 2022 do 1. 3. 2023 ve výši 1 015,99 Kč nejpozději do 9. 3. 2023. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě předchozí žádosti žalovaného dne 1. 4. 2021 smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků sjednaných ve smlouvě. Žalovaný však úvěr řádně nehradil, když na úvěr zaplatil pouze 9 100 Kč, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Žalovaný tak dosud dluží částku 28 862,55 Kč jako nesplacenou jistinu spolu s příslušenstvím, které je tvořeno kapitalizovaným úrokem ve výši 22 625,62 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 097,92 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 410, 57 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného z potvrzení zaměstnavatele. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto