4 C 295/2022-107 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 109 632,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovaným uzavřela dne 24. 8. 2020 smlouvu o úvěru č. [bankovní účet] (dále jen„ první úvěr“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč. Dále spolu dne 24. 8. 2020 uzavřeli smlouvu o úvěru č. [bankovní účet] (dále jen„ druhý úvěr“), na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal hradit smluvní úrok v případě prvního úvěru ve výši 11,99 % ročně, v případě druhého úvěru ve výši 12,99 % ročně a současně se zavázal hradit poplatky spojené s poskytnutím úvěru a jeho správou. Poskytnuté úvěry se žalovaný zavázal hradit v měsíčních splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně si v obou smlouvách o úvěru sjednala možnost při nezaplacení splátky v dohodnutém termínu zesplatnit celý úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně tohoto práva využila, a jelikož se žalovaný dostal do prodlení, došlo ke zesplatnění obou úvěru ke dni 26. 6. 2021. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka za první úvěr 79 487,90 Kč, za druhý ve výši 30 144,70 Kč. Žalobkyně tak kromě jistiny požaduje smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z dlužných částek od 27. 6. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ode dne 27. 6. 2021 do zaplacení. Žalobkyně dne 26. 8. 2021 uzavřela s právní předchůdkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly i žalované pohledávky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 10. 3. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 8. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč, které mu poskytla na úvěrový účet č. [bankovní účet] Smluvní strany si sjednaly pevnou úrokovou sazbu úvěru ve výši 11,99 % ročně, přičemž úrok se podle smlouvy počítá ze skutečné výše dosud neuhrazené jistiny úvěru denně. Úvěr se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky v měsíčních splátkách ve výši 1 400 Kč měsíčně. Podle čl. 8 1 a 8. 2 smlouvy je věřitel v případě prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo v případě nezaplacení dvou a více splátek prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 8. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které mu poskytla na úvěrový účet č. [bankovní účet] Smluvní strany si sjednaly pevnou úrokovou sazbu úvěru ve výši 12,99 % ročně, přičemž úrok se podle smlouvy počítá ze skutečné výše dosud neuhrazené jistiny úvěru denně. Úvěr se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky v měsíčních splátkách ve výši 511 Kč měsíčně. Podle čl. 8 1 a 8. 2 smlouvy je věřitel v případě prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo v případě nezaplacení dvou a více splátek prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. 5. Z dokumentu„ podklady pre súdne konanie“ soud zjistil výši předepsaných úroků a poplatků. Ze dvou rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne 26. 6. 2021 soud zjistil, že oba úvěry byly ke dni 27. 6. 2021 právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněny. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021 a její přílohy soud zjistil, že touto smlouvou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky obsažené v žalobě na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 10. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení dvou pohledávky ve výši 33 461, 86 Kč a ve výši 84 082, 43 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 3. 2022 soud zjistil, že tou byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných částek nejpozději do 20. 3. 2022. 6. Z vyjádření žalobkyně ze dne 27. 2. 2023 a jejich příloh soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyhledala žalovaného v databázi dlužníků s negativním výsledkem, vyhledala žalovaného v insolvenčním rejstříku též s negativním výsledkem a především prověřovala pohyby na bankovním účtu žalovaného, kdy z něj zjistila, že žalovaný je zaměstnán s průměrným čistým příjmem ve výši 25 000 Kč. Následně právní předchůdkyně žalobkyně stanovila z dostupných údajů životní výdaje žalovaného v částce 10 225 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný má již dva úvěry, za které měsíčně hradí částku 6 805 Kč. Celková měsíční splátka včetně dvou nových poskytnutých úvěrů by tedy činila 9 916 Kč, kdy by žalovanému zbylo 15 084 Kč k pokrytí jeho životných nákladů. Dále soud zjistil, že žalovaný na svůj první úvěr zaplatil celkem částku ve výši 9 300 Kč na druhý úvěr částku ve výši 4 560 Kč. 7. Z provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o úvěru na základě, kterých byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 110 000 Kč. Částka byla úročena sazbou uvedenou ve smlouvě a žalovaný se zavázal částku vrátit společně s úroky a s poplatky. Žalovaný se s platbou splátek dostal do prodlení, a proto byly oba úvěry zesplatněny. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila uvedené nároky na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení informován. Žalovaný byl vyzván k úhradě předmětných nároků před podáním žaloby. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru. Soud má z provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy z jejího zjištění vyplynulo, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Původní věřitel měl totiž k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného a z pohybu na účtu měl věřitel dostatečnou představu o příjmech i relevantních výdajích žalovaného. Žalobkyně dostála svému závazku (resp. její předchůdkyně) poskytnout žalovanému peněžní prostředky a v souladu se smlouvou jí vznikl nárok na splacení jistiny úvěru, úhradu poplatků a úroku ze strany žalovaného. Žalovaný svoji povinnost vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím a uhradit splatné poplatky nesplnil a nesplatil úvěr ani poté, co byl prohlášen za zesplatněný a žalovaný byl vyzván k vrácení celé částky úvěru. Jelikož žalovaný netvrdil a neprokázal, že svůj dluh žalobkyni uhradil, případně že tento dluh zanikl či byl převeden na jiného, jeho dluh v žalované výši trvá, a proto je žaloba důvodná co do dlužné jistiny ve výši 109 632,60 Kč. Soud žalobě vyhověl i v rozsahu žalobkyní požadovaných smluvních úroků a úroků z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužných jistin úvěru, neboť prodlení žalovaného nadále trvá a žalovaný na svůj dluh po podání žaloby neuhradil ničeho. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 43 489,55 Kč