4 C 295/2023-68 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 63 974,27 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 5. 9. 2018 smlouvu ke službě [anonymizováno], následně dne 20. 9. 2021 se žalovaným uzavřela smlouvu o splátkovém limitu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému prostřednictvím odložené platby částku ve výši 100 000 Kč. Žalovaný v období od 26. 3. 2021 do 28. 2. 2022 využil služby v celkové výši 62 821,51 Kč. Žalobkyně dále požaduje částku 15 194,24 Kč jako poplatky sestávající z poplatků za prodlení, poplatků za [anonymizováno] účet a poplatků za odložení splatnosti. Žalovaný dlužné splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně tedy úvěr ke dni 28. 2. 2022 zesplatnila. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 14 041,48 Kč, dále i přes zaslanou předžalobní výzvu neuhradil ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Ze smlouvy k službě [anonymizováno] ze dne 5. 9. 2018 soud zjistil, že účastníky smlouvy jsou žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému zřídit službu [anonymizováno] účet a na něm žalovanému zpřístupnit limit, který se bude odvíjet od vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmu žalovaného. Žalovaný byl dle smlouvy oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím [anonymizováno] účtu. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Dle smlouvy v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení se splatným vyúčtováním, resp. pokud neuhradí alespoň 10% částky všech dosud nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatné v celém svém rozsahu. Žalovaný v takovém případě bude povinen uhradit i účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení. Výše těchto poplatků je stanovena v obchodních podmínkách. Smlouva je podepsána pouze žalobkyní, žalovaným nikoliv. 3. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 20. 9. 2021 soud zjistil, že ta byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěrový limit uhradit ve splátkách do 12 měsíců. Dle smlouvy je žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného účtovat zákonný úrok z prodlení, účelně vynaložené náklady, které jsou ve smlouvě blíže vyčísleny a smluvní pokutu za pozdní úhradu. Smluvní pokuta činní 0, 1% denně z dlužné částky. V případě, kdy žalovaný neuhradí dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě, stane se celý úvěr splatný. Práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této smlouvy se řídí přednostně touto smlouvou, dále pak smlouvou ke službě [anonymizováno] a obchodními podmínkami. Smlouva je podepsána pouze žalobkyní, žalovaným nikoliv. 4. Z vyúčtování za měsíce duben 2021, květen 2021, červen 2021, červenec 2021, srpen 2021, září 2021, říjen 2021, listopad 2021, prosince 2021, leden 2022 a únor 2022 soud zjistil, že žalovaný čerpal služby v celkové výši 62 821, 51 Kč. 5. K ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že tu zkoumala ještě před uzavřením smlouvy ke službě [anonymizováno]. Žalobkyně však neuvedla, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána. Dále uvedla, že žalobkyně uzavřela nejprve se žalovaným smlouvu, kde byl stanoven limit odložených plateb od 2 000 Kč do výše 30 000 Kč. Na základě dobré platební morálky byla s žalovaným uzavřena smlouva o splátkovém limitu do výše 100 000 Kč. Žalovaný na předchozí úvěr vždy hradil řádně a včas. Na základě toho si žalobkyně empiricky ověřila schopnost žalovaného splácet a poskytla mu úvěr do výše 100 000 Kč. 6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně se nezabývala prověřením úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému poskytla úvěr pouze na základě toho, že žalovaný žalobkyni řádně a včas splácel předchozí závazky. Takovéto prověření není dostačující. Žalobkyně se nemůže spokojit s pouhým placením předchozích dluhů, je třeba ověřovat reálné příjmy a výdaje. 10. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C [číslo]. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 62 821,51 Kč. Žalovaný na tento svůj dluh zaplatil pouze částku ve výši 14 041,48 Kč. Celkový dluh žalovaného vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 48 780,03 Kč. Žalovaný v řízení nijak netvrdil,