11 C 15/2023-39 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 22 549 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 29. 8. 2018 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se zavázal vrátit prostřednictvím 45 týdenních splátek společně s poplatkem ve výši 12 778 Kč sestávajícím z úroku ve výši 2 662 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % p.a.), poplatku za administrativní činnost ve výši 6 866 Kč a poplatku za splácení v hotovosti ve výši 3 250 Kč nejpozději do 10. 7. 2019. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne 23. 6. 2020, přičemž vrátil pouze 14 850 Kč. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak celkem požaduje: jistinu ve výši 11 711,21 Kč, dlužný poplatek ve výši 6 216,79 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 301,87 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 548,56 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné částky 11 711,21 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 11 711,21 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 3. 8. 2022.2. Právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ze dne 4. 5. 2018. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, které se zavázal vrátit prostřednictvím 18 měsíčních splátek společně s poplatkem ve výši 15 471 Kč sestávajícím z úroku ve výši 4 656 Kč (s úrokovou sazbou 29,00 % p.a.), poplatku za administrativní činnost ve výši 6 629 Kč a poplatku za splácení v hotovosti ve výši 4 186 Kč nejpozději do 4. 11. 2019. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne 23. 6. 2020, přičemž vrátil pouze 29 850 Kč. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak celkem požaduje: jistinu ve výši 3 343,92 Kč, dlužný poplatek ve výši 1 277,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 391,75 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 425,30 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné částky 3 343,92 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 3 343,92 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 3. 8. 2022.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.4. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 29. 8. 2018 (nárok č. 1) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnout zákazníkovi částku 20 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Zákazník se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 12 778 Kč prostřednictvím 45 týdenních splátek ve výši 729 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 29 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Z tabulky umoření soud zjistil přehled čerpání a splácení úvěru (žalovaný uhradil celkem 14 850 Kč). K prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznickou kartu (fakticky žádost o úvěr). Tato karta byla žalovaným i předchůdkyní žalobkyně podepsaná dne 29. 8. 2018. Z karty soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při žádosti sdělil. Takto bylo uvedeno, že v době žádosti o úvěr žalovaný žil v nájmu, má středoškolské vzdělání. Žalovaný dále měl mít vyživovací povinnost k jedné osobě. Z karty bylo dále zjištěno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnaneckého poměru ve výši 17 145 Kč čistého měsíčně, dále měl ostatní příjmy ve výši 3 000 Kč. Výše jeho příjmu byla předchůdkyní žalobkyně ověřena oproti pracovní smlouvě a výplatním páskám. Ohledně měsíčních výdajů pak žalovaný při žádosti uvedl, že je tvoří 12 000 Kč. Dále byly uvedeny další příjmy domácnosti ve výši 9 700 Kč, ale ty právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřila a ani neuvedla bližší podrobnosti.5. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 4. 5. 2018 (nárok č. 2) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnout zákazníkovi částku 19 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Zákazník se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 15 471 Kč prostřednictvím 18 měsíčních splátek ve výši 1 916 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 29 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Z tabulky umoření soud zjistil přehled čerpání a splácení úvěru (žalovaný uhradil celkem 29 850 Kč). K prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznickou kartu (fakticky žádost o úvěr). Tato karta byla žalovaným i předchůdkyní žalobkyně podepsaná dne 4. 5. 2018. Z karty soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při žádosti sdělil. Takto bylo uvedeno, že v době žádosti o úvěr žalovaný žil v nájmu, má středoškolské vzdělání. Žalovaný dále měl mít vyživovací povinnost k jedné osobě. Z karty bylo dále zjištěno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnaneckého poměru ve výši 15 325 Kč čistého měsíčně. Výše jeho příjmu byla předchůdkyní žalobkyně ověřena oproti pracovní smlouvě a výplatním páskám. Ohledně měsíčních výdajů pak žalovaný při žádosti uvedl, že je tvoří 6 000 Kč. Dále byly uvedeny další příjmy domácnosti ve výši 15 000 Kč, ale ty právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřila a ani neuvedla bližší podrobnosti.6. Z výplatní pásky společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný obdržel za červen 2018 čistou mzdu ve výši 18 288 Kč a za červenec 2018 čistou mzdu ve výši 19 299 Kč. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že tato byla dne 2. 10. 2017 uzavřena mezi společností , právnická osoba, . jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 8. 2022 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 29 129,53 Kč nejpozději do 18. 8. 2022.8. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne 29. 8. 2018 (nárok č. 1), v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 45 týdenními splátkami ve výši 729 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného a ověřena pracovní smlouvou a výplatními páskami. Žalovaný závazky splnil pouze částečně, když uhradil pouze 14 850 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli smlouvu ze dne 4. 5. 2015 (nárok č. 2), v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 18 měsíčními splátkami ve výši 1 916 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného a ověřena pracovní smlouvou a výplatními páskami. Žalovaný závazky splnil pouze částečně, když uhradil pouze 29 850 Kč. Pohledávky z uzavřených smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, oznámením ze dne 30. 1. 2022 byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 3. 8. 2022.9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016