11 C 165/2024-13 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 53 922,22 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 19. 5. 2021 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaný mohl čerpat úvěr do výše 100 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného, zejména na základě jeho příjmů a výdajů a dále lustrací v bankovních a nebankovních registrech. Žalovaný se zavázal vrátit vyčerpanou část úvěru s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný splátky nehradil, tak žalobkyně celou část úvěru zesplatnila ke dni 21. 3. 2023. Žalobkyně se tak domáhá: jistiny 52 422,22 Kč, poplatků 1 500 Kč, smluvního úroku 5 084,01 Kč a úroku z prodlení 4 983,41 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 1. 2. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.).3. Z přehledu úvěru soud zjistil způsob čerpání a splácení úvěru. Neuhrazená jistina činila 52 422,22 Kč, poplatky 1 500 Kč, smluvní úrok 4 755,04 Kč, úrok z prodlení 4644,18 Kč.4. Z žádosti o poskytnutí úvěru a ze smlouvy o úvěru č. 013471909R ze dne 19. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 100 000 Kč. Úvěr mohl být čerpán jednorázově dne 19. 5. 2021. Úvěr měl být poskytnut na účet žalovaného č. , č. účtu, . Výše úrokové sazby v okamžiku uzavření smlouvy činila 9,90 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 121 Kč vždy do 21. dne příslušného měsíce. V případě nedodržení termínu či výše splátek ze strany žalovaného byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna účtovat si zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu v denní výši 0,10 % z nezaplacených částek. Aktuální výše poplatku za první a další upomínku činila dle smlouvy 300 Kč, poplatek za výzvu činil 500 Kč. Poplatek za vedení účtu činil 69 Kč. V případě prodlení žalovaného se splacením jakékoliv částky vůči žalobkyni byla tato oprávněna jistinu úvěru po předchozím upomenutí zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. V žádosti uvedl žalovaný svůj čistý měsíčním příjem ve výši 64 320 Kč a výdaje ve výši 6 500 Kč. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru podepsaných žalovaným dne 24. 7. 2018 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného informovala o rozhodných skutečnostech souvisejících s žádostí o úvěr. Součástí smlouvy jsou i předsmluvní informace a vysvětlení předsmluvních informací.5. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 19. 5. 2021 obdržel částku úvěru ve výši 100 000 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil přehled předepisování úroků. Z výzev ze dne 28. 8. 2022, 4. 9. 2022 a 25. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných splátek. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 23. 11. 2022 a dodejky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 9 727,72 Kč. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 23. 3. 2023 soud zjistil, že úvěr byl zesplatněn ke dni 21. 3. 2023 ve výši 86 750,02 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 2. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 63 459,52 Kč.6. Z Obchodních podmínek pro spotřebitelské úvěry soud zjistil, že podle čl. 4.3 je žalobkyně oprávněna za poskytnuté bankovní služby účtovat žalovanému poplatky podle sazebníku. Podle čl. 4.2 je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému úrok a úrok z prodlení z částek, s jejichž splacením je žalovaný v prodlení. Dle čl. 4.2 pak úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta budou vypočítávány a účtovány na bázi rok o 360 dnech a měsíc o skutečném počtu kalendářních dnů.7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě předchozí žádosti žalovaného dne 19. 5. 2021 smlouvu o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěru až do výše úvěrového limitu 100 000 Kč. Žalovaný vyčerpal úvěr v celé výši. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků uvedených v sazebníku žalobkyně. Úrok byl sjednán ve výši 9,90 % ročně. Žalovaný však úvěr řádně nehradil, a proto žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřována zejména oproti výpisu z jeho běžného účtu.8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.10. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Soud posoudil závazek mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně soudu prokázala, že žalovanému poskytla částku 100 000 Kč, ale žalovaný dosud neuhradil celou částku. Žalobkyně dále prokázala, že prověřila úvěruschopnost žalovaného zejména tím, že měla přehled o příjmech a výdajích na účtu žalovaného a dále lustrací v bankovních i nebankovních databázích. Žalobkyně zjistila, že žalovaný měl měsíční příjem ve výši 64 320 Kč a měsíční výdaje ve výši 6 500 Kč, a tudíž disponoval dostatečnou platební kapacitu, což pro možnou splátku ve výši 2 121 Kč dostačovalo. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokazoval, že by žalovanou částku žalobkyni vrátil. Soud proto žalovanému uložil povinnost žalobkyni částku 53 922,22 Kč zaplatit (jistina, poplatky). Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 23. 2. 2024, soud proto žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 52 422,22 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení. Dále pak soud žalobkyni přiznal smluvní úrok ve výši