11 C 244/2024-18 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 51 534,80 Kč s příslušenstvím (nárok č. 1) z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 2. 11. 2020 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se zavázal vrátit prostřednictvím 24 měsíčních splátek společně s poplatkem ve výši 28 637 Kč sestávajícím z úroku ve výši 21 709 Kč (s úrokovou sazbou 23,28 % p.a.), poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za splácení v hotovosti ve výši 5 428 Kč nejpozději do 2. 11. 2022. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne 15. 3. 2021, přičemž vrátil pouze 200 Kč. Žalobkyně tak celkem požaduje: jistinu ve výši 25 000 Kč, dlužný poplatek ve výši 26 534,80 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 318,83 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 133,33 Kč, úrok ve výši 23,28 % ročně z dlužné částky 25 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 25 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 39 682,72 Kč s příslušenstvím (nárok č. 2) z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 28. 9. 2020 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se zavázal vrátit prostřednictvím 24 měsíčních splátek společně s poplatkem ve výši 23 209 Kč sestávajícím z úroku ve výši 17 367 Kč (s úrokovou sazbou 23,79 % p.a.), poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za splácení v hotovosti ve výši 4 342 Kč nejpozději do 28. 9. 2022. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku uhradil dne 14. 10. 2020, přičemž vrátil pouze 2 100 Kč. Žalobkyně tak celkem požaduje: jistinu ve výši 17 900 Kč, dlužný poplatek ve výši 21 782,72 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 305,73 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 298,98 Kč, úrok ve výši 23,79 % ročně z dlužné částky 17 900 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 17 900 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.3. Předmětné pohledávky byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupeny na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 28. 3. 20244. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.5. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, (nárok č. 1) ze dne 2. 11. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnou zákazníkovi částku 25 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Zákazník se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 21 709 Kč prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši 2 235 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 69 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Z tabulky umoření soud zjistil přehled čerpání a splácení úvěru (žalovaný uhradil celkem 200 Kč). K prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznickou kartu (fakticky žádost o úvěr). Tato karta byla žalovaným i předchůdkyní žalobkyně podepsaná dne 2. 11. 2020. Z karty soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při žádosti sdělil. Takto bylo uvedeno, že žalovaný žádá o úvěr ve výši 20 000 Kč, že v době žádosti o úvěr žalovaný žil v nájmu, má základní vzdělání. Z karty bylo dále zjištěno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnaneckého poměru ve výši 24 268 Kč čistého měsíčně. Výše jeho příjmu byla předchůdkyní žalobkyně ověřena oproti pracovní smlouvě a výplatním páskám. Ohledně měsíčních výdajů pak žalovaný při žádosti uvedl, že je tvoří 3 000 Kč jako ostatní měsíční výdaje a 1 801 Kč jako interní splátky.6. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, (nárok č. 2) ze dne 28. 9. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnou zákazníkovi částku 20 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Zákazník se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 23 209 Kč prostřednictvím 24 měsíčních splátek ve výši 1 801 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 69 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Z tabulky umoření soud zjistil přehled čerpání a splácení úvěru (žalovaný uhradil celkem 2 100 Kč). K prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznickou kartu (fakticky žádost o úvěr). Tato karta byla žalovaným i předchůdkyní žalobkyně podepsaná dne 28. 9. 2020. Z karty soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při žádosti sdělil. Takto bylo uvedeno, že žalovaný žádá o úvěr ve výši 10 000 Kč, že v době žádosti o úvěr žalovaný žil v nájmu, má základní vzdělání. Žalovaný dále měl mít vyživovací povinnost ke dvěma osobám. Z karty bylo dále zjištěno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnaneckého poměru ve výši 24 537 Kč čistého měsíčně. Výše jeho příjmu byla předchůdkyní žalobkyně ověřena oproti pracovní smlouvě a výplatním páskám. Ohledně měsíčních výdajů pak žalovaný při žádosti uvedl, že je tvoří 4 000 Kč jako ostatní měsíční výdaje.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětné pohledávky na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 3. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 117 196,72 Kč nejpozději do 12. 4. 2024.8. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne 2. 11. 2020, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 24 měsíčními splátkami ve výši 2 235 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 69 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalovaného. Žalovaný závazky splnil pouze částečně, když uhradil pouze 200 Kč.9. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu dále uzavřeli smlouvu ze dne 28. 9. 2020 (nárok č. 2), v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 24 měsíčními splátkami ve výši 1 801 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 69 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalovaného. Žalovaný závazky splnil pouze částečně, když uhradil pouze 2 100 Kč.10. Pohledávky z uzavřených smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, oznámením z téhož dne byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 12. 4. 2024.11. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umož