11 C 256/2024-12 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se domáhá zaplacení částky ve výši 20 988,72 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná zastupovala jako advokátka žalobce ve vymáhání dlužné částky 32 552 Kč s příslušenstvím po dlužníkovi , jméno FO, , narozeném 2. 7. 1963 (dále jen dlužník). V této věci byl Okresním soudem v , adresa, vydán elektronický platební rozkaz dne 29. 10. 2012, č. j. , Anonymizováno, , kterým byla dlužníkovi uložena povinnost k úhradě dlužné částky. Dlužník uhradil 10 301 Kč. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 4. 2018, č .j. , spisová značka, byl zjištěn úpadek dlužníka. Žalovaná ovšem pohledávku za dlužníkem přihlásila do insolvenčního řízení opožděně, a proto byla přihláška usnesením ze dne 29. 5. 2018, č. j. , spisová značka, odmítnuta. V rámci insolvenčního řízení přihlásili věřitelé pohledávky ve výši 755 499,27 Kč, dlužník uhradil 426 628,50 Kč. Dlužná částka žalobce za dlužníkem ke dni úpadku činila 54 773,30 Kč. Pokud by tato pohledávka byla řádně uplatněna, pak by byla uspokojena ve výši 20 304,91 Kč a na soudním poplatku ve výši 683,81 Kč, Celková škoda žalobce tak činí 20 988,72 Kč. Žalovaná byla vyzvána výzvou ze dne 3. 5. 2024 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.).3. Z přihlášky pohledávky soud zjistil, že tato byla podána žalovanou dne 25. 5. 2018 (doručení do datové schránky Krajského soudu v Brně) ke sp. zn. , spisová značka, . Jako dlužník je uveden , jméno FO, , r. č. , č. účtu, , a jako věřitel je uveden žalobce. Předmětem jsou: pohledávka ve výši 22 251 Kč (neuhrazené zálohy za služby) s úroky ve výši 16 410,30 Kč, pohledávka ve výši 15 628 Kč (náklady nalézacího řízení) a pohledávka ve výši 484 Kč (náklady exekuce).4. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2018, č. j. KSBR , spisová značka, -P-18-2, soud zjistil, že přihláška pohledávky žalobce ze dne 25. 5. 2018 byla odmítnuta. Poslední den pro přihlášení pohledávek byl 24. 5. 2018 (po uplynutí 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí o úpadku ze dne 24. 4. 2018), ale přihláška byla podána až 25. 5. 2018. Přihláška tak byla odmítnuta z důvodu opožděnosti. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 12. 2023, č. j. KSBR , spisová značka, -B-31, soud zjistil, že dlužník byl osvobozen od placení pohledávek zahrnutých v oddlužení. Dlužník v průběhu insolvenčního řízení uhradil částku 425 628,50 Kč, a tedy uhradil přihlášené pohledávky v rozsahu 56,34 %. Z výzvy ze dne 3. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 20 988,72 Kč do 16. 5. 2024.5. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalovaná přihlásila pohledávku žalobce za dlužníkem dne 25. 5. 2018, přičemž lhůta pro podání přihlášek uplynula dnem 24. 5. 2018. Z tohoto důvodu insolvenční soud přihlášku pohledávky jako opožděnou odmítl. Dlužník byl osvobozen od placení pohledávek a v průběhu insolvenčního řízení uhradil 425 628,50 Kč, a tedy uhradil přihlášené pohledávky ve výši 56,34 %. Žalovaná zastupovala žalobce jako advokátka. Žalovaná byla vyzvána k úhradě před podáním žaloby6. Podle § 24 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. Podle § 16 zákona o advokacii advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.8. Podle § 2912 odst. 2 dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.9. Podle 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Soud posoudil závazkové vztahy mezi žalobcem a žalovanou jako nárok na náhradu škody. Žalobce prokázal vznik a výši škody, která vznikla opožděným přihlášením pohledávky žalobce za dlužníkem do insolvenčního řízení. Pokud by pohledávka byla přihlášena včas, pak by byla částečně uhrazena ve výši 20 988,72 Kč. Důvodem opožděného odeslání přihlášky bylo zavinění žalované, která jako advokátka odpovídá za újmu způsobenou při výkonu advokacie. Žalobce prokázal, že žalovaná nejednala s náležitou péčí a zanedbala své povinnosti. Žalobce prokázal jak protiprávní jednání žalované, vznik škody, tak i příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a vznikem škody. Jelikož žalovaná netvrdila, že by dlužnou částku uhradila, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 988,72 Kč. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého závazku, tak má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z., a to od 17. 5. 2024 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 971,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 840 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 20 988,72 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, kvalifikovaná výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 6 720 Kč ve výši 1 411,20 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.