11 C 333/2022-73 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 51 333 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 11. 3. 2019 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které se zavázal vrátit prostřednictvím 60 týdenních splátek společně s poplatkem ve výši 19 017 Kč sestávajícím z úroku ve výši 3 935 Kč (s úrokovou sazbou 29 % p.a.), poplatku za administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil 4 384 Kč. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak celkem požaduje: jistinu 20 113,17 Kč, poplatky 16 519,83 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 11 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 236,40 Kč, sankční poplatky ve výši 3 700 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 20 113,17 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 20 113,17 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z hodnoty dlužných splátek v prodlení. Sankční poplatky představují poplatky za vymáhání a odesílání upomínek. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 21. 3. 2022.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného v souladu s občanským soudním řádem (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občasný soudní řád, dále jen o.s.ř.).3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 3. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaný jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnout zákazníkovi částku 22 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Zákazník se zavázal tuto částku vrátil společně s poplatkem ve výši 19 017 Kč prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 684 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 29 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. V čl. 6.1 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužných splátek v prodlení. V čl. 6.3 byl sjednán poplatek za upomínku ve výši 300 Kč a v čl. 6.4 byl sjednán poplatek za vymáhání ve výši 1 000 Kč. Z formuláře standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry úvěru. Z historie úvěru zjistil soud způsob čerpání a splácení úvěru.4. Z pracovní smlouvy, pokynu k dočasnému přidělení zaměstnance agentury práce k jinému zaměstnavateli a mzdového výměru soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . a jeho hrubá měsíční mzda činila 20 000 Kč. Z výplatních pásek soud zjistil, že žalovaný obdržel mzdu v prosinci 2018 ve výši 7 271 Kč a v lednu 2019 ve výši 15 915 Kč.5. K prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně předložila zákaznickou kartu (fakticky žádost o zápůjčku). Tato karta byla žalovaným i předchůdkyní žalobkyně podepsaná dne 11. 3. 2019. Z karty soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při žádosti sdělil. Takto bylo uvedeno, že v době žádosti o úvěr žalovaný žil v nájmu a měl povinnost vyživovat jednu osobu. Z karty bylo dále zjištěno, že žalovaný měl příjem z plného pracovního úvazku ve výši 11 593 Kč čistého měsíčně. Tento zdroj příjmů žalovaného byl jeho jediným. Zaměstnání žalovaného a výše jeho příjmu byla předchůdkyní žalobkyně ověřena oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Ohledně měsíčních výdajů pak žalovaný při žádosti uvedl, že je tvoří 4 000 Kč jako ostatní výdaje. Další příjmy domácnosti měly činit 18 650 Kč, ale v kartě nebyly blíže specifikovány.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Z výzvy ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 3. 2022 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 52 569,40 Kč nejpozději do 7 dnů.7. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne 11. 3. 2019, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami ve výši 684 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného a ověřena pracovní smlouvou a výpisy z účtu. Žalovaný zaplatil 4 384 Kč. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, oznámením byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2022.8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Soud po