11 C 436/2022-47 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 13 663,26 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) s žalovanou uzavřela smlouvu o bankovních produktech a službách č. 26. 6. 2013, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr formou kontokorentu s úvěrovým limitem 10 000 Kč. Žalovaná se mimo jiné zavázala nepřekročit povolený úvěrový limit, ovšem tuto svoji povinnost porušila, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění a kontokorent žalované zrušila a debetní zůstatek ve výši 11 863,26 Kč převedla dne 11. 6. 2020 na úvěrový účet č. , č. účtu, . Žalovaná měla dluh splácet ve splátkách. Jelikož tak žalovaná neučinila, byla celá částka zesplatněna dopisem ze dne 14. 10. 2020 ke stejnému dni a současně žalovanou vyzvala k úhradě částky 13 663,26 Kč. Úroková sazby byla sjednána ve výši 29 % ročně. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni 22. 11. 2021. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 9. 12. 2021. Žalobkyně tak požaduje částku jistiny ve výši 11 863,26 Kč, poplatky a smluvní pokutu ve výši 1 800 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 868,32 Kč. Dále požaduje úrok ve výši 29 % ročně z částky 11 863,26 Kč od 15. 10. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 663,26 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení. Žalované byla zaslána předžalobní výzva dne 14. 4. 2022. Žalovaná uhradila dne 10. 3. 2022 částku 246,55 Kč a dne 19. 8. 2022 částku 1 876 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.).3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 26. 6. 2013 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala vést pro žalovanou mimo jiné běžné účty na základě smlouvy. Z dispozic ke smlouvě ze dne 2. 8. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně otevřela žalované běžný účet č. , č. účtu, a dále k tomuto účtu zřídila kontokorent s úvěrovým limitem 10 000 Kč. Úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byla sjednána ve výši 29 % ročně. Žalovaná měla mít příjem na účtu alespoň ve výši 50 % z úvěrového limitu.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 a její přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení ze dne 30. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2022 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 20 200,49 Kč nejpozději do 29. 4. 2022.5. Z žádosti o povolení debetního zůstatku ze dne 2. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaná uvedla svůj příjem ve výši 10 300 Kč, což bylo doloženo výpisem z účtu žalované. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za období od července 2020 do listopadu 2021 soud zjistil výši úvěru a jeho úročení. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil způsob, jakým právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná uvedla, že je invalidní důchodce a příjem uvedla ve výši 10 300 Kč čistého měsíčně. Výdaje uvedla ve výši 1 435,19 Kč na splátky úvěrů. Z dokumentu „vysvětlení některých pojmů“ a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry úvěru. Z platební historie soud zjistil výši vyčerpané částky a předpis poplatků.6. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě otevřela žalované běžný účet s možností přečerpání (kontokorent) do výše 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpanou částku splácet a nepřekročit sjednaný limit. Ve smlouvě bylo sjednáno úročení nepovoleného debetního zůstatku. Jelikož žalovaná překročila sjednaný limit, tak právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila celou dlužnou částku a vyzvala žalovanou k jejímu zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.8. Na základě předložených listinných důkazů a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení posoudil soud závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky formou kontokorentu a před jejímž uzavřením řádně posoudila schopnost žalované předmětný úvěr splácet. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že překročila sjednaný úvěrový limit a neuhradila dlužnou částku, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dluh žalované v souladu se smlouvou ke dni 14. 10. 2020 zesplatnila. Žalobkyně dále prokázala, že její právní předchůdkyně na ni postoupila předmětnou pohledávku. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že svůj dluh vůči žalobkyni v žalované výši uhradila, případně že tento dluh zanikl jiným způsobem, má soud za to, že žalovaná poskytnutou jistinu úvěru řádně a včas nevrátila. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni jistinu úvěr spolu s poplatky ve výši 13 663,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 707,48 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 663,26 Kč od 20. 8. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 4 318,53 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 863,26 Kč od 20. 8. 2022 do zaplacení. Soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z přisouzené částky jistiny, neboť žalovaná je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Žalovaná je povinna zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 13 663,26 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.