18 C 123/2024-56 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 23 225 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ) dne 15. 3. 2023 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně, na nichž se žalovaný registroval, zvolil si parametry smlouvy a pro ověření totožnosti odeslal ze svého bankovního účtu verifikační platbu. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 15. 3. 2023 na jeho účet peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 19 000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 18. 5. 2023 spolu se smluvním úrokem ve výši 4 225 Kč. Ve lhůtě splatnosti však žalovaný úvěr neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022. Ani po postoupení pohledávky žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobkyně tedy žalobou uplatňuje neuhrazenou jistinu ve výši 19 000 Kč a neuhrazený smluvní úrok ve výši 4 225 Kč. Jako příslušenstvím pohledávky žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 225 Kč od 19. 5. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.3. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 15. 3. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně jako věřitel měla žalovanému jako klientovi poskytnout na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč se splatností do 14. 4. 2023, kdy kromě jistiny úvěru měl žalovaný uhradit i úrok ve výši 1 840 Kč. Soudu byly předloženy další listiny označené jako smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , všechny ze dne 22. 3. 2023. Z těchto listin bylo zjištěno, že původní ujednání bylo upravováno, pokud jde o výši poskytnutých peněžních prostředků. Žalovanému tak byla postupně dána možnost čerpat peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, 17 500 Kč, 18 400 Kč a naposledy 19 000 Kč. Právě o tento poslední obsah strany rozšířily své původní ujednání s tím, že žalovaný měl povinnost uhradit úrok ve výši 4 225 Kč a vrátit celkem 23 225 Kč. Všechna písemná vyhotovení smlouvy (resp. její dodatky) neobsahují podpis předchůdkyně žalobkyně, ale pouze technické údaje, jak došlo k podpisu smlouvy žalovaným. Z každé smlouvy vyplývá, že na telefonní číslo a email žalovaného byl zaslán potvrzovací kód, zároveň je uvedeno datum a čas, kdy byl kód žalovanému zaslán a kdy tento kód žalovaný zadal do systému, čímž potvrdil návrh smlouvy.4. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 21. 12. 2022 byla z účtu č. , č. účtu, zaslána platba ve výši 0,01 Kč. Z výpisů z běžného účtu vedeného u , jméno FO, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že na uvedený účet byla dne 15. 3. 2023 provedena platba ve výši 8 000 Kč a dne 22. 3. 2023 platba ve výši 8 000 Kč, 1 500 Kč, 900 Kč a 600 Kč. Ze sdělení , jméno FO, bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, byl v období od 15. 3. 2023 do 22. 3. 2023 žalovaný.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 bylo zjištěno, že tuto mezi sebou uzavřely předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník za účelem stanovení podmínek pro případné postupování pohledávek v budoucnu. Mezi stranami bylo dohodnuto, že k postupování pohledávek bude docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek. Z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy č. , tel. číslo, ve výši 23 225 Kč.6. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil a předchůdkyně žalobkyně jej vyzvala k úhradě celého dluhu, kdy požadovala na jistině úvěru částku 19 000 Kč a na smluvním úroku 4 225 Kč.7. Z oznámení ze dne 14. 10. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni, když k tomu byla oprávněna namísto žalobkyně na základě plné moci ze dne 8. 12. 2022 (jež je k oznámení přiložena). Z výzvy ze dne 14. 10. 2023 bylo dále zjištěno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně naposledy před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu do tří dnů. Přiložený podací lístek osvědčuje odeslání oznámení a výzvy žalovanému dne 14. 10. 2023.8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 15. 3. 2023 na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a dne 22. 3. 2023 dalších 11 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne 15. 3. 2023 dohodnuto právě s žalovaným. Na základě takového ujednání měla předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného poskytnout nejprve peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, na základě dalšího ujednání ze dne 22. 3. 2023 byla výše peněžních prostředků rozšířena na 19 000 Kč. Žalovaný měl tyto prostředky vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 4 225 Kč nejpozději do 18. 5. 2023. Ujednání mezi stranami probíhala elektronicky na internetové stránce předchůdkyně žalobkyně, kdy písemné dohody měl žalovaný podepsat elektronicky zadáním vygenerovaného kódu zaslaného na telefonní číslo a email žalovaného (písemná podoba smlouvy o úvěru i její doplnění předložené soudu obsahují na místo podpisu žalovaného parametry vygenerovaného kódu). Ve lhůtě splatnosti žalovaný poskytnuté prostředky neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Po postoupení pohledávky žalovaný rovněž nic neuhradil. Naposledy před podáním žaloby byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 14. 10. 2023, dle které měl dluh uhradit do 3 dnů (výzva byla odeslána žalovanému téhož dne).9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.10. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.11. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení § 105 odst. 1 uvedeného zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným elektronicky prostřednictvím webového rozhraní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem uvedeným výše.12. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že předchůdkyně žalobkyně skutečně jednala s žalovaným (zejména pokud jde o prove