18 C 7/2024-39 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 11 284 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby bylo uvedeno, že žalobkyně je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované na její účet č. , č. účtu, dne 15. 7. 2022 sjednané peněžní prostředky. Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny, přičemž úvěr měla splácet v pravidelných splátkách vždy nejpozději k 14. dni v měsíci. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena registrací žalované na internetových stránkách žalobkyně, kde žalovaná vyplnila formulář žádosti o poskytnutí úvěru, uvedla své osobní údaje, emailovou adresu a telefonní číslo. Žalovaná provedla ze svého účtu na účet žalobkyně ověřovací platbu ve výši 1 Kč za účelem ověření totožnosti. Smluvní dokumentaci žalovaná potvrdila zadáním verifikačního SMS kódu zaslaným na telefonní číslo, které uvedla. Žalobkyně doplnila, že před poskytnutím úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalované, když vycházela z výpisů z bankovního účtu žalované a provedla lustraci její bonity ve veřejných registrech. Neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná nehradila splátky řádně a dostala se do prodlení. Upomínkou ze dne 13. 3. 2023 byla žalovaná informována o okamžitém zesplatnění úvěru ke dni 16. 3. 2023. Žalovaná se dostala do prodlení dne 17. 3. 2023. Svůj dluh neuhradila ani k předžalobní upomínce ze dne 15. 10. 2023. Nárok žalobkyně představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 7 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den prodlení od 17. 3. 2023 do 15. 10. 2023 ve výši 1 484 Kč. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení z částky 9 800 Kč od 17. 3. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji účast u jednání řádně omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.3. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena dne 15. 7. 2022 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště a e-mailovou adresou. Uvedla číslo bankovního účtu 1023513639/6100, na který mají být vyplaceny dohodnuté peněžní prostředky. Z listiny vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr formou opakovaného čerpání peněžních prostředků až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Poskytnutí úvěrového limitu bylo sjednáno na den 15. 7. 2022. Žalovaná měla vyčerpanou jistinu úvěru splácet každý měsíc vždy nejpozději k 14. dni v měsíci spolu s úrokem přirostlým za uplynulé období, když úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně. V případě prodlení žalované s úhradou bylo ujednáno právo žalobkyně požadovat mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Dokument je opatřen podpisem jednatele žalobkyně, podpis smlouvy na straně žalované chybí.4. Z kopií dokladů (občanského průkazu a řidičského průkazu) bylo potvrzeno, že bylo jednáno s žalovanou.5. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, za období duben, květen a červen 2022 soud zjistil, že žalovaná často využívala úvěry k hrazení svých potřeb, přičemž její výdaje obvykle pokryly její příjmy. Ze sdělení Raiffeisen Bank bylo zjištěno, že majitelem uvedeného účtu je žalovaná.6. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že na účet žalované bylo z účtu žalobkyně dne 15. 7. 2022 převedeno 7 000 Kč.7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná na vyčerpaný úvěr nic neuhradila, přičemž splatnost úvěru nastala 14. 8. 2022. Byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Podací lístek osvědčuje odeslání výzvy žalované dne 15. 10. 2023. Výzvou byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky.8. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně poskytla dne 15. 7. 2022 na bankovní účet žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně postupovala na základě ujednání, které mělo být dne 15. 7. 2022 dohodnuto právě s žalovanou. Na základě takového ujednání měla žalobkyně poskytnout žalované úvěr formou opakovaného čerpání peněžních prostředků do výše sjednaného úvěrového limitu a žalovaná měla vyčerpané prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně v měsíčních splátkách. Takové ujednání probíhalo elektronicky na internetové stránce žalobkyně, kdy dohodu měla žalovaná podepsat elektronicky zadáním verifikačního SMS kódu (písemná podoba smlouvy o úvěru předložená soudu neobsahuje žádný údaj o podpisu žalované). Žalovaná vyčerpané peněžní prostředky neuhradila, žalobkyně proto požaduje i smluvní pokutu. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne 15. 10. 2023 (odeslanou téhož dne), dle které měla dluh uhradit do 3 dnů.9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.10. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.11. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětný závazkový vztah nelze považovat za platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tento zákon sám v ustanovení § 104 větě první stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí být uzavřena v písemné formě a rovněž musí být podle ustanovení § 105 odst. 1 uvedeného zákona poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis [ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES]. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu nepodepsala způsobem uvedeným výše.12. Z ostatních okolností kontraktačního procesu, které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o úvěru, by bylo možné dovodit, že žalobkyně skutečně jednala s žalovanou (zejména pokud jde o provedení bankovní transakce). Z písemného vyhotovení smlouvy předložené soudu je pak zřejmé, že se jedná o elektronickou podobu právního jednání, které nebylo ze strany žalované podepsáno vůbec. Údajný podpis smlouvy žalovanou měl být proveden zadáním vygenerovaného SMS kódu. Žalobkyně ani netvrdila a nedokazovala, že by smlouva byla uzavřena v písemné podobě nebo zachycena na trvalém nosiči dat, jež by měla k dispozici i žalovaná. Z těchto skutečností nelze uzavřít, že znění posuzované smlouvy v okamžiku jejího „podepsání“ žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tj. že nedošlo k její následné změně. Absence formy právního jednání a podpisu osoby jednající má za následek, že není zřejmé, kdo, kdy a jak takové právní jednání učini