21 C 16/2024-28 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 360 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 9. 8. 2019 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, na částku 34 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku spolu s úrokem ve výši 8 332 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, s poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 15 188 Kč, s poplatkem za administrativní vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 350 Kč a doplňkovým pojištěním ve výši 2 322 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit v 18 měsíčních splátkách po 3 844 Kč do 9. 2. 2021. Žalovaný svou povinnost splnil pouze co do částky 11 640 Kč, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 22 360 Kč. Úrok z prodlení je požadován ode dne následujícího po dni stanoveném k zaplacení v předžalobní výzvě. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovaným v kartě zákazníka a jejich ověřením předloženými dokumenty, občanským průkazem a výplatními páskami.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ze dne 9. 8. 2019 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem zápůjčky a žalovaným jako zákazníkem. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému částku 34 000 Kč a žalovaný se ji zavázal splatit v 18 měsíčních splátkách po 3 844 Kč spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 32 870 Kč. Poplatek se přitom skládá z úroku ve výši 8 332 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 188 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 350 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně.4. Ze zákaznické karty ze dne 9. 8. 2019 vyplývá, že žalovaný uvedl své dosažené vzdělání jako , Anonymizováno, , v části „druh bydlení“ uvedl „spolubydlící“ a rodinný stav jako , Anonymizováno, . Žalovaný dále uvedl, že vyživuje dvě osoby, vlastní automobil a je zaměstnán jako , Anonymizováno, na plný pracovní úvazek u společnosti , právnická osoba, . Jeho čistý měsíční příjem z tohoto zaměstnání měl činit 21 950 Kč, další čistý příjem domácnosti 18 600 Kč, odhadované měsíční výdaje 3 100 Kč a splátky zápůjček 2 400 Kč. K zákaznické kartě žalovaný doložil výplatní pásky za květen a červen 2019.5. Dle tabulky umoření žalovaný uhradil celkem částku ve výši 11 640 Kč.6. Předžalobní výzvou vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky do 19. 10. 2021; dle podacího archu byla výzva žalovanému zaslána dne 11. 10. 2021.7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 34 000 Kč. Žalovaný se tuto částku zavázal žalobkyni vrátit v 18 splátkách, což však nečinil a uhradil pouze částku ve výši 11 640 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou.8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že se žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů a zejména výdajů. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly využity i další zdroje, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Z výše uvedeného rovněž nevyplývá, že by se žalobkyně zabývala dostatečně výdajovou stránkou žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o tom, že dosud dostatečně netvrdila a ani neprokázala, že řádně ověřila schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou