8 C 16/2024-109 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou ve znění jejího doplnění se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 23 703,42 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žalobkyně uvedla, že dne 12. 4. 2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr do výše limitu 10 000 Kč, který byl dne 1. 6. 2018 navýšen na 18 000 Kč. Úvěr byl čerpán postupně bezhotovostními převody v období od 12. 4. 2018 do 19. 8. 2022. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč. Dále se zavázal hradit úrok ve výši 16,9 % ročně a sjednané poplatky podle sazebníku žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, přestože byl opakovaně upomínán, žalobkyně úvěr ke dni 20. 1. 2023 zesplatnila. O zesplatnění byl žalovaný informován. Dne 19. 7. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu do 3. 8. 2023, na kterou žalovaný nereagoval a na dluh ničeho neuhradil. Ke dni 28. 8. 2023 činí dluh žalovaného u žalobkyně dlužnou jistinu úvěru ve výši 17 360,60 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za dobu od 1. 10. 2022 do 27. 8. 2023 ve výši 2 605,44 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 1. 10. 2022 do 27. 8. 2023 ve výši 1 637,38 Kč, úrok z prodlení z částky 17 360,60 Kč od 28. 8. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 15 % ročně z částky 17 360,60 Kč od 28. 8. 2023 do zaplacení a poplatky ve výši 2 100 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil, přestože byl před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzván k úhradě. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla posouzena na základě pohybů na účtu žalovaného v rámci banky a informací z veřejných rejstříků a registrů. Dále žalobkyně vycházela z informací od žalovaného, který uvedl příjem ve výši 19 301 Kč a výdaje 0 Kč; tyto žalobkyně stanovila za pomoci interního ekonomického modelu na 6 158 Kč. Žalovaný neměl jiné úvěry než úvěr u žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Z listiny označené jako smlouva o revolvingovém úvěru soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 12. 4. 2018. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky, přičemž úvěr byl poskytnut jako neúčelový, nezajištěný a splácený pravidelnými splátkami. Úvěr byl veden na účtu č. , č. účtu, . Smluvní strany si sjednaly pevnou úrokovou sazbu úvěru ve výši 16,9 % ročně, přičemž úrok se podle smlouvy počítá ze skutečné výše dosud neuhrazené jistiny úvěru denně. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni cenu za využití účtu peníze na klik (ke dni uzavření smlouvy ve výši 50 Kč při každém čerpání úvěru), cenu za správu a vedení úvěrového účtu a inkaso splátek. Úvěr se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč (resp. 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu) vždy k 17. dni každého měsíce, přičemž první splátka měla být uhrazena dne 17. 5. 2018. Splátky měly být dle smlouvy hrazeny inkasem z účtu žalovaného č. , č. účtu, . V případě porušení podmínek smlouvy žalovaným byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném splacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, mimo jiné jestliže se žalovaný dostane do prodlení se splácením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než dvou splátek. Součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dodatkem ke smlouvě ze dne 1. 6. 2018 byla výše úvěrového limitu navýšena na 18 000 Kč, což vedlo také ke zvýšení splátky na 900 Kč měsíčně.4. Z přehledu splátek za období od 12. 4. 2018 do 25. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem částku ve výši 50 099,62 Kč. Z aktuálního stavu úvěru ke dni 25. 8. 2023 vyplývá, že žalovaný načerpal celkem částku ve výši 51 584,70 Kč. Z listiny označené jako „podklady pre súdné konanie“ soud zjistil shodné informace ohledně čerpání úvěru a jeho hrazení, současně pak z výpisu vyplývá, že ke dni 20. 1. 2023 činila dlužná jistina 17 360,60 Kč, poplatky 2 100 Kč a současně byl vyčíslen úrok; celková dlužná částka činila 20 535,40 Kč. Z výpisu jsou zřejmé problémy žalovaného s hrazením měsíčních splátek úvěru. Z přehledu poplatků soud zjistil, že žalobkyně účtovala žalovanému v souladu se smlouvou 50 Kč za každé čerpání úvěru, a dále pak 300 Kč za upomínku ze dne 27. 10. 2022 a 900 Kč ta každou z upomínek ze dnů 26. 11. 2022 a 26. 12. 2022. Z výpisů z úvěrového účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že tento byl založen dne 12. 4. 2018 a sjednaná výše úvěru činila 10 000 Kč; téhož dne žalovaný vyčerpal částku 7 500 Kč. Od 1. 6. 2018 pak byla částka úvěru navýšena na 18 000 Kč. Další čerpání úvěru v období od 1. 6. 2018 do 19. 8. 2022 odpovídá částce zjištěné z aktuálního stavu úvěru. Dle výpisů z úvěrového účtu byly měsíční splátky hrazeny v zásadě pravidelně (s různými odchylkami ve výši splátky, kdy některé splátky činily 900 Kč, jiné pak 1 000 Kč, v závislosti na poplatku za čerpání ve výši) až do července 2022, kdy žalovaný uhradil pouze částku 384,78 Kč. V říjnu 2022 pak byla uhrazena pouze částka 144,72 Kč a poté již nebylo hrazeno ničeho. Dle výpisu z knih , právnická osoba, činila ke dni 28. 8. 2023 pohledávka za žalovaným 23 703,42 Kč.5. Z výpisů z osobního účtu žalovaného vedeného žalobkyní pod číslem , č. účtu, soud zjistil, že v květnu až říjnu 2017 na účtu nedocházelo k žádným pohybům. V listopadu 2017 činil počáteční zůstatek 0 Kč a konečný zůstatek 2 095,32 Kč; na účet byla připsána mzda ve výši 11 346 Kč. V prosinci 2017 byla na účet žalovaného připsána mzda ve výši 22 977 Kč, přičemž po odečtení plateb a výběrů činil konečný zůstatek 515,32 Kč. V lednu 2018 byla na účet připsána mzda ve výši 20 424 Kč, konečný zůstatek činil 834,76 Kč. V únoru 2018 byla na účet žalovaného připsána mzda ve výši 24 348 Kč, přičemž po odečtení plateb a výběrů činil konečný zůstatek 275,86 Kč. V březnu 2018 byla na účet žalovaného připsána mzda ve výši 13 909 Kč a zůstatek účtu činil po odepsání plateb a výběrů 35,86 Kč. V dubnu 2018 byla na účet žalovaného připsána mzda ve výši 22 803 Kč a částka 7 500 Kč od žalobkyně, přičemž po odečtení plateb a výběrů činil konečný zůstatek 91,86 Kč. V květnu 2018 pak byla na účet žalovaného připsána mzda ve výši 21 053 Kč a dále byl učiněn vklad hotovosti ve výši 8 000 Kč, přičemž po odečtení plateb a výběrů činil konečný zůstatek 322,86 Kč; současně byla z účtu stržena první splátka úvěru ve výši 500 Kč.6. Dopisem ze dne 22. 10. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 758 Kč, dopisem ze dne 25. 11. 2022 k úhradě dlužné částky ve výši 1 962 Kč a dopisem ze dne 19. 12. 2022 pak k úhradě dlužné částky ve výši 3 773 Kč; tímto dopisem byl žalovaný současně informován o tom, že pokud dluh neuhradí, bude dluh zesplatněn. Z přípisu žalobkyně označeného jako „rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu“ ze dne 21. 1. 2023 vyplývá, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění zbývající části úvěru ke dni 20. 1. 2023 z důvodu neuhrazení pohledávky na úvěrovém účtu a informovala jej, že jeho dluh činí 20 536 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze zesplatněného úvěru před podáním žaloby do 3. 8. 2023, přičemž odeslání bylo doloženo kopií dodejky.7. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud závěr, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta možnost čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč, resp. 18 000 Kč po navýšení. Žalovaný se zavázal splácet načerpaný úvěr měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky, platit žalobkyni úrok 16,9 % ročně a další poplatky a úhrady dle platného ceníku žalobkyně, zahrnující zejména poplatek za každé čerpání ve výši 50 Kč. Jelikož žalovaný úvěr ani přes odeslané upomínky řádně nesplácel žalobkyně jej ke dni 20. 1. 2023 zesplatnila. Žalovaný dluží 23 703,42 Kč. Žalovaný ani přes zaslání předžalobní výzvy svůj dluh neuhradil.8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 30. 6. 2017 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení ú