11 C 262/2025-20 – Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 66 967,60 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně (, právnická osoba, ) uzavřela dne 11. 8. 2020 se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do zákaznické karty oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se zavázala vrátit prostřednictvím 45 týdenních splátek společně s poplatkem ve výši 21 014 Kč sestávajícím z úroku ve výši 13 061 Kč (s úrokovou sazbou 88 % p.a.), poplatku za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 453 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná svůj dluh řádně nehradila. Žalovaná nic neuhradila. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (požaduje pouze 15 000 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 679,92 Kč a sankční poplatky ve výši 2 200 Kč. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne 21. 3. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti účastníků.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 8. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnout zákazníkovi částku 30 000 Kč. Zákazník se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 21 014 Kč prostřednictvím 45 týdenních splátek ve výši 1 164 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 88 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Žalovaná rovněž přistoupila k pojištění a zavázala se uhradit poplatek za pojištění ve výši 1 350 Kč, což potvrdila podpisem zařazení do pojistného programu. Součástí smlouvy jsou standardní informace o spotřebitelském úvěru a zařazení zákazníka do pojistného programu.4. Z tabulky umoření soud zjistil přehled čerpání a splácení úvěru (žalovaná nic neuhradila). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětné pohledávky na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 a podacího lístku soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky. Z dopisu ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dluhu. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 3. 2025 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 158 832,45 Kč nejpozději do 7 dnů od vyhotovení výzvy.5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne 11. 8. 2020, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 45 týdenními splátkami ve výši 1 164 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně, smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % ročně z částky v prodlení. Bonita žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána. Žalovaná nic neuhradila. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, oznámením ze dne 1. 2. 2022 byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných pohledávek předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2025.6. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/201539, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu).11. Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Žalobkyně žádné důkazy nepředložila. Soud proto uzavírá, ž