11 C 365/2025-18 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 391,71 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 18. 3. 2009 smlouvu o půjčce č. , hodnota, na částku 15 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tento potvrdil svým podpisem. Poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 040 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit v 54 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 4. 2010. Dne 4. 10. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále též jen „o. s. ř.“, § 101 odst. 4 o.s.ř.).3. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 18. 3. 2009 soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným. Podle smlouvy měla být žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 26 040 Kč, skládající se z částky 15 000 Kč představující jistinu, z částky 11 040 Kč představující souhrnný poplatek. Celková finanční částka ve výši 26 040 Kč měla být žalovaným uhrazena v hotovosti v 54 týdenních splátkách po 480 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 včetně přílohy soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z potvrzení o úhradě kupní ceny ze dne 10. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně zaplatila kupní cenu za postoupené pohledávky.5. Předžalobní výzvou ze dne 23. 6. 2025 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 32 280,46 Kč ve lhůtě do 8. 7. 2025; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána 24. 6. 2025.6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne 18. 3. 2009, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 54 týdenními splátkami ve výši 480 Kč. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou ze dne 23. 6. 2025.7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění do 19. 7. 2009 (dále jen obč. zák.), platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky, které žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit sjednaný souhrnný poplatek. Žalovaný vrátil pouze část poskytnutých finančních prostředků. Jelikož žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil i zbytek závazku, tak soud žalobě zcela vyhověl. Žalovaný je tak povinen zaplatit částku 10 391,71 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 20 783,42 Kč. Jelikož žalovaný byl v prodlení s plněním peněžitého závazku, tak má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a to ode dne uvedeného v žalobě, neboť žalovaný v té době již byl v prodlení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „a. t.” z tarifní hodnoty ve výši 10 391,71 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.