20 C 257/2025-114 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne , datum, se žalobkyní v elektronické podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka do výše úvěrového rámce , částka, , a to bezhotovostním převodem na účet žalované. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku úvěru měsíčními splátkami nejpozději do , datum, . Žalobkyně tak požaduje jistinu , částka, , poplatek za vyplacení ve výši , částka, , smluvní úrok , částka, , poplatek „klidné spaní“ ve výši , částka, , poplatek „presto“ ve výši , částka, , informační SMS za , částka, . K uzavření smlouvy došlo po registraci žalované na internetových stránkách žalobkyně a zaslání kopie občanského průkazu žalované žalobkyni. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované nahlédla žalobkyně do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní výzvu, ale žalovaná již ničeho neuhradila. Žalobkyně rovněž požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny od , datum, do , datum, ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.).3. Z dokumentu nazvaného „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně je v této listině označena jako „věřitel“ a žalovaná jako „klient“ a identifikována je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, emailovou adresou a telefonním číslem. V uvedeném dokumentu se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěr do výše , částka, . Podle čl. VI smlouvy měla žalovaná úvěr splatit nejpozději do , datum, . Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 1,016 % denně, poplatek za vyplacení úvěru 1,99 % z vyčerpané částky, poplatek „klidné spaní“ , částka, /den, poplatek „presto“ , částka, /každé vyplacení úvěru, informační SMS za , částka, /den. Součástí smlouvy je i dokument údaje o poskytovateli úvěru a informace pro spotřebitele, ze kterého soud zjistil základní parametry úvěru. Součástí smlouvy byl dále přehled splátek, sazebník a všeobecné obchodní podmínky. V čl. 8.4 smluvních podmínek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny pro případ prodlení.4. Z dokumentu autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že totožnost spotřebitele měla být ověřena náhledem na bankovní účet. Z dokumentu identifikované příjmy soud zjistil, že měl být ověřen příjem žalované ve výši , částka, čistého měsíčně. Z dokumentu souhlas se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že žalovaná souhlasila se zpracováním osobních údajů. Z dokumentu obecné principy posuzování úvěruschopnosti soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně postupuje při prověřování úvěruschopnosti. Z dokumentu výpis o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaná měla uvést svůj příjem ve výši , částka, , přičemž příjem byl ověřen ve výši , částka, měsíčně. Žalovaná uvedla své výdaje ve výši , částka, . Disponibilní příjem měl tak činit , částka, . Z výpisu z účtu č. , č. účtu, předloženého žalobkyní za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že účet měl patřit žalované. Na účtu je mnoho výdajů na sázení (betano.cz, sazka.cz, ifortuna.cz). Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že dne , datum, měla být žalované vyplacena částka , částka, , , částka, a , částka, na účet č. , č. účtu, .5. Z emailu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, . Z výzvy ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, do tří dnů. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaná byla vlastníkem účtu č. , č. účtu, a že na účet byla dne , datum, připsána částka , částka, a , částka, a dne , datum, částka , částka, .6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše , částka, a žalovaná se zavázala dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 1,016 % denně a poplatky splácet denními splátkami. Dále byla sjednána smluvní pokuty pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě částku , částka, . Neuhrazená jistina činí , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně příjmy žalované zejména výpisem z účtu. Dále prověřila žalovanou v bankovních a nebankovních registrech.7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě předložených listinných důkazů a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem