22 C 401/2025-26 – Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 14 775 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 11. 9. 2024 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 16 000 Kč a tuto částku se zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Částka byla žalované poskytnuta bankovním převodem na účet č. , č. účtu, . Úvěr byl sjednán prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, kde žalovaná nastavila požadované parametry úvěru a na stránkách se registrovala. Žalovaná se seznámila s návrhem smluvní dokumentace a následně jí byl zaslán zprávou SMS kód, který vyplnila na stránkách a tímto smlouvu podepsala. Následně návrh smlouvy odsouhlasila i právní předchůdkyně žalobkyně, čímž došlo k uzavření smlouvy. Úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, z úvěrové historie a dále lustrací v databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI (dokumentací ohledně lustrace však žalobkyně nedisponuje). Žalovaná výslovně prohlásila, že není v prodlení s plněním jakéhokoliv dluhu a není evidována v databázi dlužníků. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru, v důsledku čehož dne 11. 4. 2025 k zesplatnění celého dluhu. Žalovaná byla opakovaně upomínána právní předchůdkyní žalobkyně k úhradě svého dluhu. Dlužnou částku však nezaplatila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Žalobkyně tak za žalovanou eviduje dluh ve výši 14 775 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 13 718 Kč a smluvního úroku ve výši 1 057 Kč. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z tvrzení žalované a z lustrace v ISIR, CEE, CRKI a EUCB, přičemž nedošlo k pochybnostem ohledně platební schopnosti žalované, a proto byla shledána úvěruschopnou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v její nepřítomnosti. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast předem omluvila.3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 11. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaná je v ní identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, telefonním číslem a e-mailem. Právní předchůdkyně žalobkyně se coby věřitel zavázala k poskytnutí tzv. revolvingového úvěru s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, přičemž úvěrový limitu byl stanoven ve výši 16 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 30 % p. a. Doba trvání smlouvy byla sjednána na dobu neurčitou. Strany si sjednaly, že žalovaná bude měsíčně splácet minimální splátku v počáteční výši 1 195 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala úvěr poskytnout na bankovní účet č. , č. účtu, . V případě prodlení s úhradou splátky delší než 90 dnů měla právní předchůdkyně žalobkyně právo dluh zesplatnit. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a sazebník.4. Z výpisu z běžného účtu vystaveného , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 11. 9. 2024 došlo k úhradě částky 16 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, .5. Z dopisu nazvaného poslední možnost dohody na úhradě ze dne 11. 4. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění úvěru k témuž dni a vyzvala ji k bezodkladné úhradě částky 15 037 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 ve znění dodatku č. , hodnota, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Toto bylo žalované písemně oznámeno, jak vyplývá z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 20. 5. 2025.7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 5. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru ve výši 15 470,24 Kč do tří dnů. O odeslání výzvy svědčí podací lístek ze dne 20. 5. 2025.8. Ze sdělení , právnická osoba, ., soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byla žalovaná a dne 11. 9. 2024 na něj byla připsána částka 16 000 Kč.9. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytla žalované částku ve výši 16 000 Kč na její bankovní účet. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem 2 282 Kč. Úvěruschopnost žalované byla ověřena z jejího tvrzení před uzavřením smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek vč. dodatku a seznamu pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni a její postoupení bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalovaná přes výzvu žalobkyně neuhradila ničeho.10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání vystupovala jako spotřebitel. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obe