24 C 16/2026-47 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 21 286,47 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 14. 5. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnou částku spolu s úroky prostřednictvím měsíčních splátek v minimální výši 1 000 Kč. Žalovaná však ani přes zaslané upomínky neuhradila dlužné splátky úvěru, proto žalobkyně úvěr v souladu se smlouvou ke dni 21. 10. 2025 zesplatnila. Žalované dále vznikla povinnost zaplatit poplatek za upomínání ve výši 1 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za období od 5. 11. 2025 do 20. 11. 2025 v kapitalizované výši 319,47 Kč. Před poskytnutím úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalované poskytovaný úvěr splácet na základě informací od žalované a lustrací v dostupných databázích. Žalovaná na splátkách úvěru uhradila pouze částku 1 000 Kč, a to dne 15. 6. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč vyplacením na účet žalované č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 57,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž minimální výše činí 1 000 Kč. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy o úvěru soud zjistil, že v rámci posouzení úvěruschopnosti spotřebitele žalovaná uvedla, že je vyučena, její měsíční příjem činí 50 000 Kč a její náklady na bydlení činí 15 000 Kč; podle lustrace žalované v dostupných databázích nemá žalovaná nikde žádný záznam, její finanční závazky činí 8 000 Kč a podle závěru posouzení úvěruschopnosti má žalovaná dostatečný zůstatek na splácení měsíční splátky úvěru, která podle smlouvy činí 1 000 Kč. Podle čl. 5.8 smlouvy platí, že jestliže spotřebitel po zesplatnění úvěru nezaplatí vyčíslenou dlužnou částku ve stanovené lhůtě k plnění v předžalobní výzvě, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z vyčíslené dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni uplynutí stanovené lhůty v předžalobní výzvě až do jejího úplného zaplacení. Z elektronické obálky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná podepsala smlouvu elektronickým podpisem dne 14. 5. 2025. Z předsmluvních informací a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaná byla informována o parametrech poskytovaného úvěru.4. Z datového výstupu z , Anonymizováno, soud zjistil, že ke dni 13. 5. 2025 žalovaná neměla žádný záznam v insolvenčním rejstříku, v registru SOLUS ani v Centrální evidenci exekucí. Z kopie občanského průkazu a evropského průkazu zdravotního pojištění žalované soud zjistil její osobní údaje a fotografii.5. Z potvrzení o platbách soud zjistil, že na účet žalobkyně č. , č. účtu, byla dne 14. 5. 2025 připsána platba ve výši 1 Kč z účtu žalované č. , č. účtu, se zprávou „, právnická osoba, . , Anonymizováno, “ a dne 14. 5. 2025 byla z účtu č. , č. účtu, odeslána na účet č. , č. účtu, platba 20 000 Kč s poznámkou „, Anonymizováno, úvěr“. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 31. 3. 2026 soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, byla v květnu 2025 žalovaná. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc květen 2025 soud zjistil, že dne 14. 5. 2025 byla na tento účet připsána částka 20 000 Kč z účtu č. , č. účtu, s poznámkou „, Anonymizováno, úvěr“.6. Z upomínky ze dne 20. 7. 2025 a z e-mailové zprávy z téhož dne, odeslané žalobkyní na adresu , e-mail, , soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě neuhrazené splátky úvěru ve výši 1 000 Kč a nákladů na upomínku ve výši 500 Kč do 4. dne od vystavení upomínky. Z upomínky ze dne 5. 8. 2025 a z e-mailové zprávy z téhož dne, odeslané žalobkyní na adresu , e-mail, , soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě neuhrazené splátky úvěru ve výši 1 000 Kč a nákladů na dvě upomínky ve výši 2 x 500 Kč do 20. 8. 2025. Z předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 10. 2025 a z podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně informoval žalovanou o zesplatnění úvěru a vyzval ji k úhradě jejího dluhu do 4. 11. 2025.7. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz listinou nazvanou Zásady zpracování osobních údajů.8. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na jejímž základě jí poskytla částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu s úrokem a pro případ prodlení s úhradou splátek se zavázala zaplatit smluvní pokutu a další související náklady. Při uzavírání smlouvy zjistila žalobkyně na základě informací od žalované, jaké jsou její příjmy a náklady na bydlení a provedla lustraci žalované v dostupných rejstřících. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr ani přes zaslané upomínky, žalobkyně celý úvěr zesplatnila. Žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby. Podle nerozporovaného tvrzení žalobkyně uhradila žalovaná na splátkách úvěru částku 1 000 Kč.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.11. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.16. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Soud má za prokázané, že žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalované, čímž nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku, smluvní pokutě a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.17. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila pouze částku 1 000