3 C 114/2026-107 – Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 90 659,36 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel dne 10. 7. 2017 se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „banka“) smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které banka žalovanému poskytla úvěrový rámec 200 000 Kč, a to s úrokovou sazbou 6,9 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr formou pevných měsíčních splátek stanovených sjednaným procentem z poskytnutého úvěrového rámce. Žalovaný byl však opakovaně v prodlení s úhradou splátek, úroků a vyčíslených poplatků, proto jej banka vyzvala ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 27. 12. 2024, a to ve výši 103 756,69 Kč. Smlouvou ze dne 14. 5. 2025 postoupila banka pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě duhu předžalobní výzvou, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky 65 087,84 Kč jako dlužné jistiny, poplatků ve výši 3 724 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 1 848,26 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 043,50 Kč a dále úroků z úvěru ve výši 6,9 % ročně z částky 65 087,84 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 68 811,84 Kč (tj. dlužné jistiny a poplatků) od 25. 5. 2025 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný uzavřel s bankou dne 30. 1. 2019 další smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty. Na základě této smlouvy banka poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč spolu s kreditní kartou. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou měsíčních splátek sestávajících ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předchozím měsíci, z dlužných poplatků a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše splátky tak byla proměnlivá. Žalovaný průběžně čerpal prostředky formou kreditní karty, přičemž byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec. Žalovaný nehradil řádně sjednaný úvěr, proto banka dne 1. 12. 2024 ukončila smlouvu a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Pohledávku za žalovaným postoupila banka žalobkyni smlouvou ze dne 14. 5. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě duhu předžalobní výzvou, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky 18 347,52 Kč jako dlužné jistiny, poplatků ve výši 3 500 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 1 786,79 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 045,98 Kč a dále úroků z úvěru ve výši 12,75 % ročně z částky 18 347,52 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 847,52 Kč (tj. z dlužné jistiny a poplatků) od 23. 5. 2025 do zaplacení.2. V doplňujícím podání ze dne 27. 4. 2026 žalobkyně uvedla, že banka při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr a dále z informací získaných pomocí automatizovaných modelů (vyhledáním v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík). Žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši 21 030 Kč, přičemž je od 1. 9. 2015 zaměstnán na dobu neurčitou jako dělník; má vlastní bydlení, je ženatý a čistý měsíční příjem domácnosti činí 40 000 Kč, přičemž má vyživovací povinnosti vůči 2 dalším osobám. Banka počítala také s tím, že žalovaný má další závazky vůči bance ve výši 1 039,40 Kč a další závazky z externích zdrojů ve výši 1 810 Kč měsíčně. Po provedeném individuálním posouzení banka schválila úvěr s úvěrovým rámcem 200 000 Kč. Do výdajů započetla banka výdaje uvedené v žádosti o úvěr, částku životního minima a normativní náklady na bydlení. Žalobkyně k tomu odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, s tím, že postačovalo, pokud banka měla listiny, ze kterých vycházela při posuzování úvěruschopnosti, k dispozici při uzavření smlouvy. Dále odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 12 Co 367/2020-170, podle kterého mělo postačovat zohlednění ekonomických modelů. Žalobkyně dále specifikovala, že žalovaný uhradil na prvně uzavřenou smlouvu s úvěrovým rámcem ve výši 200 000 Kč celkem částku 397 077,76 Kč, přičemž konkrétně uvedla, ve kterém dni žalovaný hradil jednotlivé splátky. Pokud jde o druhou úvěrovou smlouvu s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, žalobkyně i zde uvedla, že banka počítala s údaji uvedenými samotným žalovaným se zohledněním ekonomických modelů. V době uzavření této druhé smlouvy měl mít žalovaný příjem 31 220 Kč, přičemž celkový příjem domácnosti měl činit 48 000 Kč. Pokud jde o splátky, samotné bance v té době žalovaný splácel částku 3 862,94 Kč a dalším subjektům částku 2 243,55 Kč měsíčně. Celkem žalovaný uhradil na tuto druhou smlouvu částku 159 286,13 Kč.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání dne 1. 7. 2026 se bez omluvy nedostavil. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak soud o věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.5. Z žádosti o úvěr ze dne 10. 7. 2017 soud zjistil, že žalovaný žádal banku o poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč. Žalovaný uvedl, že má průměrný měsíční čistý příjem za poslední 3 měsíce ve výši 21 030 Kč, přičemž celkový příjem domácnosti činí 40 000 Kč. Uvedl, že je zaměstnán jako dělník na dobu neurčitou, přičemž bydlí ve vlastním bydlení a vyživuje dvě další osoby.6. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc duben 2017 soud zjistil, že v tomto měsíci činil příjem žalovaného ze zaměstnání částku 32 380 Kč. Celkový kreditní obrat žalovaného činil v tomto měsíci 45 007,04 Kč a výdaje částku 45 597,62 Kč. Počáteční zůstatek na účtu v tomto měsíci činil zápornou hodnotu -897,37 Kč a konečný zůstatek zápornou hodnotu -1 487,95 Kč.7. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc květen 2017 soud zjistil, že v tomto měsíci činil příjem žalovaného ze zaměstnání částku 20 176 Kč. Celkový příjem žalovaného činil v tomto měsíci 28 996 Kč a výdaje částku 29 242,61 Kč. Počáteční zůstatek na účtu v tomto měsíci činil zápornou hodnotu -1 487,95 Kč a konečný zůstatek zápornou hodnotu -1 734,56 Kč.8. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc červen 2017 soud zjistil, že v tomto měsíci činil příjem žalovaného ze zaměstnání částku 23 727 Kč. Celkový příjem žalovaného činil v tomto měsíci 33 436,03 Kč a výdaje částku 30 851,82 Kč. Konečný zůstatek na účtu činil 849,65 Kč.9. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc červenec 2017 soud zjistil, že dne 10. 7. 2017 byla na účet žalovaného připsána částka 200 000 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, , přičemž téhož dne žalovaný vybral z účtu částku 172 000 Kč. Žalovaný měl v měsíci červenci 2017 příjem ze zaměstnání ve výši 22 619 Kč a příjem od společnosti , právnická osoba, . ve výši 14 300 Kč. Celkový příjem žalovaného v tomto měsíci činil 237 229 Kč (včetně obdržené částky 200 000 Kč od banky), přičemž jeho celkové výdaje činily částku 228 201,54 Kč.10. Z listiny označené jako „vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti expres plus č. , hodnota, “ soud zjistil, že banka hodnotila úvěruschopnost žalovaného na základě výpočtu maximální měsíční splátky, u kterého zohlednila příjem ve výši 21 030 Kč, interní splátky ve výši 1 039,40 Kč, externí splátky ve výši 1 810 Kč a životní náklady ve výši 7 767,42 Kč. K tomu odkázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 238/2019, sp. zn. 33 ICdo 27/2021, nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci sp. zn. 16 C 247/2019 a rozsudek Soudního dvora Evropské unie, věc C-449/13. Po zohlednění údajů uvedených žalovaným dospěla banka k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr splácet, přičemž výsledná měsíční splátka bude činit 3 200 Kč.11. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru ze dne 10. 7. 2017 soud zjistil, že banka se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 200 000 Kč, zatímco žalovaný se zavázal bance tyto finanční prostředky vrátit formou měsíčních splátek ve výši 3 200 Kč, přičemž poslední splátka měla činit částku 2 496,75 Kč, přičemž žalovaný měl úvěr splácet na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky spolu s úrokem z úvěru ve výši 6,9 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 250 280,75 Kč. Banka žalovanému zřídila na základě smlouvy také běžný účet č. , č. účtu, . Součástí smlouvy jsou ujednání o poplatcích (mj.) ve výši 200 Kč měsíčně za vedení pohledávky banky, 50 Kč za vyhotovení výpisu z účtu, 100 Kč za změnu data měsíční splátky, 1 295 Kč za poskytnutí úvěru a 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Součástí smlouvy je dále sazebník poplatků a produktové podmínky spotřebitelského splátkového revolvingového úvěru. Banka poskytla žalovanému před uzavřením smlouvy formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a dokument označený jako „vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro