ECLI: ECLI:CZ:OSJI:2026:3.C.98.2026.1 Datum: 2026-06-29 Předmět: o 15 353,92 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 419 z. č. 89/2012 Sb., § 2 z. č. 257/2016 Sb. náklady řízeníneplatnost smlouvylhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpodvodelektronický podpisobchodní rejstříkznalecký posudek
O co šlo: o 15 353,92 Kč s příslušenstvím (§ 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 419 z. č. 89/2012 Sb., § 2 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 353,92 Kč s tím, že dne 28. 6. 2023 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalobkyně popsala, že před sjednáním smlouvy prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to kontrolou v dostupných registrech, výpočtem tzv. MLS částky a zjišťováním kreditního skóre žalovaného. Žalobkyně popsala, jakým způsobem obecně probíhá zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, sp. zn. 4 Tdo 238/2019, a rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 17 Co 152/2019. K samotné smlouvě uvedla, že na jejím základě byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky až do výše 13 235 Kč. Tento úvěrový rámec bylo možné v souladu s úvěrovými podmínkami měnit i v průběhu trvání úvěrového vztahu. Celkem žalovaný načerpal částku 31 310 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách, jejichž výše byla stanovena na 4 % aktuální dlužné částky. Žalovaný však uhradil pouze 25 953,98 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně nehradil, prohlásila jej žalobkyně ke dni 14. 10. 2025 za splatný. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou, ani poté však žalovaný dluh neuhradil. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 12 797,92 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyně požadovala příslušenství v podobě úroku kapitalizovaného ke dni podání žaloby ve výši 2 157,06 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 12 797,92 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby ve výši 401,51 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 353,92 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení. V doplňujícím podání ze dne 2. 4. 2026 žalobkyně zopakovala postup, jakým prověřovala úvěruschopnost žalovaného a odkázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 79 ICm 1788/2024 a 106 VSPH 186/2025 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích sp. zn. 27 Co 141/2025-71. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný úvěr hradil po dobu téměř dvou let, což svědčí o jeho schopnosti úvěr splácet. Ke způsobu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání dne 29. 6. 2026 se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci jednal s rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce 13 235 Kč, s roční úrokovou sazbou 26,28 %. V souladu s bodem 3. úvěrových podmínek bylo možné zvýšit úvěrový rámec až do výše 500 000 Kč. Výše prvního čerpání úvěru činila 13 235 Kč, která představovala kupní cenu zboží – elektrické koloběžky Xiaomi Electric Scooter 4 EU. Žalovaný při podpisu smlouvy uvedl, že je svobodný, má učňovské vzdělání a bydlí v podnájmu. Jeho příjem činí 24 000 Kč, přičemž jeho výdaje na bydlení činí 8 000 Kč měsíčně, na splátky úvěrů vynakládá 7 000 Kč měsíčně a na ostatní výdaje 0 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činí částku 24 000 Kč. Z připojených úvěrových podmínek platných od 1. 6. 2023 (bod 2.4) soud zjistil, že úvěrovým rámcem je maximální částka, kterou je možné čerpat, přičemž výše konkrétního úvěrového rámce je uvedena ve smlouvě o úvěru. Smlouva není žalovaným vlastnoručně podepsána, z doložené listiny označené jako „dohledání informací o činnosti klienta“ soud zjistil, že žalovaný měl smlouvu podepsat elektronickým podpisem tak, že zadal kód zaslaný SMS zprávou dne 28. 6. 2023 v 13:49. Ke smlouvě žalobkyně doložila kopii občanského průkazu žalovaného.5. Z listiny označené jako karta klienta soud zjistil specifikaci úvěru č. , hodnota, . Jako datum schválení je uvedeno datum 28. 6. 2023; výše úvěru činila 13 235 Kč. Pokud jde o finanční údaje žalovaného, v kartě klienta jsou uvedeny příjmy ve výši 24 000 Kč, zdroj příjmů: zaměstnanec; příjem ostatních členů domácnosti činí 24 000 Kč a jako měsíční výdaje domácnosti je uvedena částka 15 000 Kč.6. Z listiny označené jako úvěrová zpráva soud zjistil, že žalovaný má již přidělen kontrakt, u kterého činí zbývající částka k uhrazení 19 518 Kč (měsíční splátka činí 7 000 Kč).7. V listině označené jako „ověření bonity MLS“ žalobkyně popisuje obecný způsob výpočtu MLS a v návaznosti na to vypočítává tento údaj k žalovanému. Žalobkyně odečetla od příjmu žalovaného životní minimum a tvrzené splátky, včetně splátky schváleného úvěru. Zbývající MLS žalovaného mělo činit 12 001 Kč.8. Z výpisu čerpání splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný čerpal od žalobkyně celkem částku 31 310 Kč, a to postupně ode dne 30. 6. 2023 až do 28. 4. 2025. Žalovaný naopak hradil úvěr původně splátkami ve výši 1 381 Kč, přičemž celkem žalobkyni uhradil částku 25 953,98 Kč.9. Dopisem ze dne 14. 10. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého poskytnutého úvěru. Podle připojeného poštovního podacího archu byla výzva žalovanému odeslána téhož dne.10. Dopisem ze dne 18. 12. 2025 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Podle připojeného poštovního podacího archu byla výzva žalovanému odeslána téhož dne.11. Z listiny označené jako „znalecký posudek č. , č. účtu, “ nebyly zjištěny žádné pro věc rozhodující skutečnosti. Tento dokument obsahuje pouze stránky 1-3 shrnující obsah znaleckého posudku, stránku 4 obsahující úvod a stránky 151-154 obsahující výrok znalce k otázce, zda je zřizování a čerpání služeb žalobkyně ze strany klientů evidováno důvěryhodným způsobem umožňujícím znalecké zkoumání, a dopověď k úkolu: definujte rozsah elektronicky evidovaných důkazů prokazujících činnost klienta při zřizování a čerpání služeb žalobkyně. Jde o neúplný dokument, který nadto ve vztahu ke smlouvě uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní neuvádí nic konkrétního.12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dne 28. 6. 2023 jednala s žalovaným ohledně poskytnutí finančních prostředků, přičemž na základě smlouvy z uvedeného dne se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 13 235 Kč, přičemž tento úvěrový rámec mohl být podle obsahu smlouvy zvýšen až do částky 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou měsíčních splátek, jejichž výše činila 4 % aktuální dlužné částky. Žalobkyně při sjednávání úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným ohledně jeho příjmů a výdajů, přičemž od jeho příjmů odečetla životní minimum a tvrzené splátky, včetně splátky schváleného úvěru. Zbývající MLS žalovaného mělo činit 12 001 Kč. Žalovaný celkem čerpal finanční prostředky ve výši 31 310 Kč, a to postupně ode dne 30. 6. 2023 až do 28. 4. 2025. Žalovaný naopak hradil úvěr původně splátkami ve výši 1 381 Kč, přičemž celkem žalobkyni uhradil částku 25 953,98 Kč. Žalovaný úvěr nehradil řádně, proto jej žalobkyně vyzvala ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 14. 10. 2025. Žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 18. 12. 2025.13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (tj. i ke dni sjednání smlouvy dne 28. 6. 2023), dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. V souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z