12 C 236/2020-19 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 540 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 50,73 Kč z titulu nezaplacených televizních poplatků za měsíce červen 2019 až září 2019, splatných vždy nejpozději k 15. dni daného měsíce. Uvedla, že v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností televizní poplatek platit, pokud žalobkyni po její výzvě neoznámí čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaná na výzvu nereagovala, proto se stala poplatníkem televizního poplatku. Žalovaná však své zákonné povinnosti platit televizní poplatky nedostála, když nezaplatila poplatky za období červen až září v roce 2019. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalované řádně doručit do vlastních rukou. 3 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu soudního řízení zůstala zcela nečinná. 4 Právní zástupce žalobkyně sebe i žalobkyni z jednání písemně omluvil s tím, že nežádá odročení jednání a souhlasí, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno do vlastních rukou dne [datum] na adresu jejího evidovaného trvalého bydliště v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Žalovaná se dne [datum] telefonicky o mluvila z jednání ve věci s tím, že má [anonymizováno] dceru a odročení jednání nežádá. 5 Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalované a právního zástupce žalobkyně. 6 Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná je od dubna 2018 považována za poplatníka televizních poplatků. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky za měsíce červen 2019 až září 2019, a to ve výši 135 Kč za každý kalendářní měsíc. Dopisem byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných televizních poplatků ve lhůtě 10 dní od doručení této výzvy. 7 Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen zák.). Podle § 3 odst. 2 zák. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 3 odst. 4 zák. jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 8 Podle § 6 zák. činí výše televizního poplatku 135 Kč měsíčně. Podle § 7 odst. 2 věta prvá zák. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. 9 Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Podle § 10 zák. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 10 Žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost splnila dne [datum]. S ohledem na to je tak žalovaná povinna hradit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná porušila tuto svoji povinnost tím, že v měsících červen až září v roce 2019 televizní poplatky nezaplatila, celkem tedy dluží na televizních poplatcích 4 x 135 Kč, tj. 540 Kč. Protože žalovaná nezaplatila dlužné televizní poplatky ani na základě výzvy žalobkyně, je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., a to vždy od 16. dne měsíce, ve kterém nebyl televizní poplatek zaplacen. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti konkrétního nezaplaceného poplatku do 17. 7. 2020. V daném případě žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných poplatků ke dni podání žaloby v částce 50,73 Kč, přičemž současně doložila, jak k vyčíslené částce dospěla. Soud shledal tento nárok žalobkyně v uplatněné výši jako oprávněný. Soud proto žalobě v celém rozsahu jako důvodné vyhověl. 11 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění. V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení výzvy k plnění žalované částky, rovněž doložila doklady o jejím doručení žalované. 12 Náklady řízení byly soudem vyčísleny s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/2012 (k dispozici na www.nalus.usoud.cz), kde ústavní soud ve skutkově shodné věci téže žalobkyně dovodil, že v případech vymáhání dlužných televizních poplatků nelze náklady vynaložené [anonymizována dvě slova] na právní zastoupení advokátem považovat za náklady účelně vynaložené k uplatnění nároku. 13 Z tohoto důvodu přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění účinném od 6. 10. 2015 (dále jen vyhláška). Podle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely § 151 odst. 3 o. s. ř. výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. 14 Náhrada žalobkyní účelně vynaložených nákladů řízení je tedy tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a režijním paušálem za dva úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky, spočívající v zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby po 100 Kč, tj. celkem 600 Kč. 15 Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. 16 Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 17 Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř.