19 C 640/2020-32 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 8.000 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřel se žalovaným jeho právní předchůdce [právnická osoba] (banka), který pohledávku dne 21.12.2017 postoupil na žalobce, což bylo žalované1 písemně oznámeno Během řízení vznesl žalovaný námitku promlčení uplatněného nároku. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení ze smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek VOP (internetový formulář), příkazu k úhradě úvěrované částky, výpisu z účtu, výzvy k úhradě a předžalobní výzvy. Právní předchůdce (banka) žalobce uzavřel se žalovaným dne 4.6.2014 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 8.000 Kč, a to převodem na účet označený žalovaným. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku věřiteli do 19.7.2014. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o zápůjčce a právní režim tohoto vztahu se řídí ust. § 2390 o.z. a násl. Soud se musel nejprve zabývat vznesenou námitkou promlčení uplatněného nároku. Žalovaný neuhradil žádnou splátku a žalobce resp. původní věřitel nevyužil svého práva podle ustanovení § 1931 o.z., které zní: Bylo.li ujednáno plnění ve splátkách a nesplní-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Plnění dluhu ve splátkách je v podstatě plněním po částech s tím rozdílem, že výše a splatnost jednotlivých splátek je předem určena. Při plnění ve splátkách jde vlastně o dvojí dobu splatnosti. Jednak je stanovena doba plnění jednotlivých splátek a zároveň doba splatnosti celé pohledávky je určena poslední splátkou. Závazek pak zaniká postupně tak, jak jsou splátky plněny, a prodlení dlužníka se posuzuje u každé splátky zvlášť. (Promlčecí doba je u každé jednotlivé splátky 3letá dle § 629 odst. 1 o.z.) Součástí podmínek splatnosti jednotlivých splátek může být i určení, že pro nesplnění některé splátky je věřitel oprávněn žádat celý zbytek pohledávky najednou. Splatnost celé pohledávky (tzv. ztráta lhůt nebo ztráta výhody splátek) nenastává přímo ze zákona, ale záleží na věřiteli, zda toto právo uplatní, tedy zda vyzve dlužníka k zaplacení celého zbytku, popř. zda podá u soudu žalobu na plnění. V každém případě může své právo uplatnit pouze do splatnosti nejbližší další splátky. Pokud tak neučiní a dlužník řádně a včas příští splátku zaplatí, může věřitel vymáhat jen nezaplacenou jednu splátku. Svého práva však může využít kdykoli při vynechání některé z dalších splátek. Bylo-li však ve smlouvě obsahující ujednání o plnění ve splátkách dohodnuto, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu, nejedná se o dohodu o ztrátě výhody splátek podle § 1931 o.z. V tomto případě splatnost dluhu nastala přímo ze smlouvy. Celý dluh se tak stane splatným buď uplynutím termínu poslední splátky (u splátkového plnění) nebo dnem kdy měl být dluh uhrazen jednorázově. V daném případě tedy dnem 19.7.2014. Obecná promlčecí lhůta činí podle § 629 odst.1 o.z. 3 roky ode dne zesplatnění, počala běžet dnem 20.7.2014 a uběhla tedy dnem 20.7.2017. Řízení v dané věci bylo zahájeno až dnem 11.8.2020 a žalovaným vznesená námitka promlčení je tedy důvodná, proto soud žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že ve věci byla zcela úspěšným žalovaný, který o náhradu nákladů řízení nepožádal, resp. mu zřejmě žádné náklady nevznikly, soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nikomu z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.