5 C 7/2021-20 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od 12. 11. 2019 do 21. 2. 2020, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 12. 11. 2018. Předmětem pojištění bylo [anonymizována tři slova]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne 9. 11. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalované poskytnout, a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni pojistné v částce 3 196 Kč ročně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 12. 11. 2019. Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaná žalobkyni neuhradila pojistné za období od 12. 11. 2019 do 21. 2. 2020 v celkové výši 1 482 Kč. Soud dospěl po právním posouzení skutkového stavu k závěru, že mezi účastníky řízení vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně byla pojistitelem a žalovaná pojistníkem. Otázky neupravené pojistnou smlouvu a pojistnými podmínkami se posuzovaly podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Tím, že žalovaná neuhradila pojistné za období od 12. 11. 2019 do 21. 2. 2020, vznikl jí dluh ve výši 1 482 Kč. Soud proto žalobě co do této části vyhověl. Vyhověno jí bylo i co do úroku z prodlení, neboť se žalovaná dostala do prodlení se splněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.). Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 22. 2. 2020 do 10. 11. 2020, tj. ve výši 107 Kč. Jeho přiznaná výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobní návrh byl posouzen jako tzv. formulářová žaloba, neboť právní zástupkyně žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Výše účelně vynaložených nákladů řízení byla proto určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“). Žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) ve výši 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a žaloby), náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.