9 C 13/2021-26 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 10 081,83 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2742,15 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 581,83 Kč ve výši 8,05% ročně od 28. 11. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [země] (dále jen původní věřitel) uzavřel s žalovaným dne 27. 6. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [anonymizováno], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu pro spotřebitelský úvěr. Po prověření schopností žalovaného úvěr splácet mu v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný čerpal celkem 10 000 Kč, kterou měl splácet minimálně ve výši uvedené vždy ve výpisu, a to do výše dlužné částky. Úrok byl sjednán ve výši 8,5% měsíčně. Z celkové čerpané výše úvěru dluží žalovaný jistinu 9 581,83 Kč a úrok za období od 16. 8. 2017 do dne splatnosti 27.11.2017 ve výši 2 742,15 Kč, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2019 původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na [právnická osoba], [IČO], která pohledávku postoupila smluvně dne 19. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní výzvou z 15. 9. 2020 byl žalovaný ještě vyzván k úhradě dluhu, což neučinil. Zástupce žalobkyně se ze soudního jednání omluvil, souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán fikcí doručení vhozením písemnosti do domovní schránky na adrese svého hlášeného trvalého bydliště. K žalobě, která mu byla doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, internetovou informací o původním věřiteli, Smlouvou o revolvingovém úvěru se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami původního věřitele, výpisy z účtu (platební informace), Smlouva o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou k úhradě s poštovním podacím archem. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalobkyně je firmou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze od [datum] pod sp.zn. [sp. zn.] [číslo]. Původní věřitel je maltskou společností s licencí poskytovat služby jako banka v rámci Evropské unie. Dne [datum] byla vypracována Smlouva o revolvingovém úvěru, ve které se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Ke Smlouvě byly vypracovány standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z obchodních podmínek původního věřitele ke spotřebitelským úvěrům čl. 4 (Uzavření smlouvy) může k uzavření Smlouvy dojít výlučně na základě žádosti, a to za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek. Konkrétně dle čl. 4 poté, co klient potvrdí, že si přečetl a porozuměl předsmluvním informacím, bude klientovi zaslán prostřednictvím SMS unikátní identifikační kód, který klient vloží do příslušného formulářového pole na webových stránkách a odesláním tímto způsobem písemně potvrdí přijetí Smlouvy. Předložená smlouva o úvěru neobsahuje podpis, ani kód žalovaného, či jeho jinou identifikaci, ani podpis či jinou identifikaci původního věřitele. Původní věřitel dále vypracoval dokumenty s názvem„ platební informace-výpis z účtu“, když v časově posledním je tvrzeno, že žalovaný celkem dluží k datu splatnosti, tedy k 27. 11. 2017, celkem 12 851,13 Kč, když tato částka se skládá ze zůstatku po poslední platbě 9 581,83, dvou pokut z prodlení po 250 Kč a úroky za období čerpání 2 769,30 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2019 původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na firmu FINDIGO služby s.r.o., která další smlouvou z 19. 12. 2019 postoupila pohledávku na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z 15. 9. 2020 a ve stejný den 15. 9. 2020 byla žalovanému advokátem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě. Soud hodnotil veškeré důkazy podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že tvrzení žalobkyně obsažené v žalobě a žalobkyní předložené a provedené listinné důkazy jsou nedostačující k prokázání uzavření řádné Smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. občan. zákoníku ve spojení s podmínkami písemnosti smlouvy podle § 104 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění. I když nesplnění písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy, musí žalobkyně, která získala postoupením pohledávky od původního věřitele vlastnictví pohledávky a aktivní legitimaci k podání žaloby, prokázat uzavření smlouvy jiným způsobem. Na doložené smlouvě není ani podpis ani kód žalovaného, ani podpis či jiná identifikace původního věřitele, nebylo prokázáno ničím, že žalovaný podal žádost o úvěr prostřednictvím webového rozhraní, ani, že finanční prostředky byly žalovanému původním věřitelem vůbec poskytnuty, v jaké výši a na jaký účet a kdy byly zaslány. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti, vzdal se sám o své vůli práva poučení při jednání podle § 118a odst. 1, 2, 3 o.s.ř. Soud proto na žalobkyni pohlížel, jako kdyby poučena byla. Na základě shora uvedených skutečností soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. Nárok žalobkyně nelze hodnotit z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když nebylo prokázáno, že žalovanému vůbec nějaké finanční prostředky byly zaslány, tedy, že se bezdůvodně na úkor původního věřitele obohatil a v jaké výši. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, žádné náklady spojené se soudním řízením nevznikly