11 C 35/2022-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 5 239,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 9. 2018 do zaplacení. Svůj návrh zdůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný v době od 23. 7. 2018 do 22. 8. 2018 využíval jako uživatel telefonní stanice účastnického čísla [číslo] telekomunikační služby žalobkyně, přičemž podle všeobecných obchodních podmínek žalobkyně využíval žalovaný i služby jiných subjektů poskytované prostřednictvím telekomunikační sítě žalobce, tzv. služby obsahu a prováděl platební transakce na úhradu těchto služeb. Podle všeobecných obchodních podmínek byly uvedené služby objednávány voláním na specifická telefonní čísla a žalovaný se okamžikem objednání zavázal k úhradě stanovené ceny těchto služeb, přičemž k výběru ceny od žalovaného byla zmocněna žalobkyně smlouvami s poskytovateli příslušných služeb a povinnost žalovaného zaplatit cenu služeb přímo žalobkyni vyplývá i z všeobecných obchodních podmínek. Takto žalovaný v uvedeném období provedl platební transakce v úhrnné výši 5 239,91 Kč, když příslušná faktura byla splatná 10. 9. 2018. Žalovaný na svůj dluh přes upomínku neuhradil ničeho. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud se v první řadě zabýval otázkou příslušnosti soudů k řešení daného sporu, když dospěl k závěru, že tato ve věci dána je, a to s odkazem na ustálenou rozhodovací praxi zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu (srovnej např. usnesení č.j. Konf 4/2011-12 ze dne 20.4.2011). Žalobkyně se z účasti na jednání nařízeném na den [datum] omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti. Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud po stránce skutkové k závěru, že mezi stranami byla uzavřeny smlouva o poskytování hlasových služeb prostřednictvím shora uvedeného účastnického čísla, kdy žalovaný byl prostřednictvím telekomunikační sítě žalobkyně oprávněn dále užívat i služby nabízející a zprostředkovávající obsah, tedy služby nemající charakter služeb telekomunikačních, jakož i provádět platební transakce. bylo dále prokázáno, že v uvedeném období od 23. 7. 2018 do 22. 8. 2018 realizoval takto platební transakce ve prospěch třetích stran v úhrnné výši 5 239,91 Kč. Zákon č. 127/2005 Sb. v účinném znění (zákon o elektronických komunikacích) ve svém § 2 písm. n) předvídá poskytování služeb popsaných v žalobě, tedy služeb informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, přičemž uvedené služby nejsou považovány za služby elektronických komunikací ve smyslu uvedeného zákona. Odlišení telefonních čísel určených pro poskytování obchodních, odborných, inzertních, soutěžních a obdobných služeb specifickým trojčíslím je v souladu s vyhláškou č. 117/2007 Sb., (§5 odst. 3 a příloha č. 1 bod 7). Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi stranami byla platně uzavřena smlouva o poskytování komunikačních služeb, přičemž práva a povinnosti stran se mimo jiné řídili i všeobecnými obchodními podmínkami žalobce. Pokud žalovaný v uvedeném období využil služby třetích stran popsané v žalobě, podle všeobecných obchodních podmínek žalobce je povinen uhradit jejich cenu a to přímo žalobci. Pokud tuto svou povinnost nesplnil, svědčí žalobci právo na zaplacení ceny služeb a žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 5 239,91 Kč tak je po právu. Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil a je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (účinného od 1.1.2014, dále jen o.z.) v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobci proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl žalobcem požadován ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Splatnost žalované pohledávky však dle názoru soudu nemohla nastat dříve, než měl žalovaný možnost seznámit se s výší účtované ceny. Žalobce odeslání faktury neprokázal a nevyplývá z provedeného dokazování, že by žalovaný před podáním žaloby měl objektivně možnost dozvědět se o výši účtované částky. Je tak v daném případě třeba vycházet z toho, že o výši svého závazku se žalovaný dozvěděl až v tomto řízení, kdy poprvé mu byla žaloba doručována spolu s elektronickým platebním rozkazem, přičemž zásilka byla uložena na jeho doručovací adrese dne 30. 12. 2021. Nejpozději uplynutím úložní lhůty (9. 1. 2022) se tak mohl žalovaný s obsahem zásilky seznámit. Ode dne následujícího tak mohl žalovaný plnit a neučinil-li tak, dostal se dnem 11. 1. 2012 s úhradou do prodlení. Vzhledem k uvedenému proto soud žalobu ohledně úroku z prodlení za dobu do 11. 9. 2018 do 10. 1. 2022 zamítl. Pokud žalobkyně uplatnila nárok zaplacení částky 200 Kč s tím, že jde o náklady spojené s uplatněním pohledávky dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., konstatuje soud, že tento nárok je z právního hlediska třeba považovat za nárok na náhradu nákladů řízení a jako takový byl vypořádán v rámci rozhodnutí o nároku žalobkyně na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno níže. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. když žalobkyně měla ve věci převažující úspěch a neúspěšná byla jen v relativně nepatrné části předmětu řízení. Vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení v dané věci odpovídají částce 600 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z náhrady hotových výdajů žalobce stanovené dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč za tyto úkony: -) výzva k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. -) podání žaloby dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.