13 C 119/2021-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky 1 030 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 28. 2. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný nastoupil dne 27. 2. 2019 do vlaku právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [číslo] kdy se na trati [obec] [anonymizována dvě slova] [obec] nebyl schopna prokázat platným cestovním dokladem, čímž porušil Smluvní přepravní podmínky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (SPPO). Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. 2. Žalovaný zůstal v soudním řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. 3. Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána její aktivní legitimace ve věci, a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených listinných důkazů. Těmito bylo prokázáno, že dne 15. 12. 2015 uzavřela společnost [právnická osoba] Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek [číslo] se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], v níž se mimo jiné strany smlouvy v čl. 1, 1.4. dohodly, že na základě jednotlivých smluv o postoupení pohledávek bude v budoucnu postupitel postupovat na postupníka pohledávky za dlužníky vzniklé z titulu porušení přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu. V odst. 4.. Rámcové smlouvy bylo dále smluveno, že na základě vystavené plné moci oznámí postoupení pohledávek dlužníkům postupník. Samostatná smlouva o postoupení pohledávky za žalovaným již předložena nebyla. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] následně postoupila Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 27. 2. 2020 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dne 15. 3. 2018 udělila žalobkyně generální plnou moc své právní zástupkyni k veškerým procesním úkonům. Jiná plná moc soudu předložena nebyla. Předžalobní výzva s oznámením o postoupení pohledávky vyhotovená právní zástupkyní žalobkyně je datována dnem 20. 3. 2020. Kniha odeslané pošty je toliko neverifikovaným a nedatovaným seznamem osob. 4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. (o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 5. Postoupení pohledávky (cesse) představuje změnu v osobě věřitele. Změna v osobě věřitele nastane uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky. Ve vztahu k dlužníkovi se však stane postoupení pohledávky účinným až oznámením o tom, kterému subjektu má svůj dosud neuhrazený dluh plnit, tzv. notifikací (srovnej též četnou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, použitelnou i po 1. 1. 2014 viz např. níže). Dlužník je povinen plnění, k němuž je zavázán, plnit věřiteli, na obsahu tohoto závazku samotný fakt postoupení pohledávky ničeho nemění. Dokonce i po postoupení pohledávky má postupitel povinnost nabízené plnění od dlužníka přijmout, pokud dosud dlužníka o postoupení pohledávky neinformoval, jinak by se ocitl v prodlení. Před tímto vyrozuměním tak nemůže postupník ani úspěšně vymáhat proti dlužníkovi plnění z postoupené pohledávky. Proto také, dokud není postoupení pohledávky dlužníkovi oznámeno postupitelem nebo prokázáno postupníkem, může dlužník započíst svou pohledávku vůči dosavadnímu věřiteli. Aby dlužníkovi vznikla povinnost plnit jiné osobě než dosavadnímu věřiteli, musí být splněny předpoklady stanovené právě shora citovaným ustanovením. Vyrozumí-li dlužníka o postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se prokázání smlouvy o postoupení pohledávky domáhat, není ani nutno v řízení uzavření smlouvy o postoupení pohledávky prokazovat a je nerozhodné, zda taková smlouva vůbec existuje (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 201/2004 ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 23 Cdo 5458/2015 ze dne 30. 8. 2016 či sp. zn. 29 Cdo 1801/2013 ze dne 8. 12. 2015). Dokonce podle ustálené judikatury (např. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4148/2014 ze dne 30. 3. 2015, rozsudku sp. zn. 23 Cdo 333/2012 ze dne 30. 5. 2012, rozsudku sp. zn. 32 Cdo 4511/2009 ze dne 15. února 2011, a v teorii též Občanský zákoník. Velký akademický komentář. Linde Praha, a. s., 2008, díl II., s. 1502) není vůbec podstatné, zda ve skutečnosti k cessi platně došlo, nebo jestli k ní nedošlo vůbec. Nejvyšší soud vyslovil v těchto rozhodnutích rovněž závěr, že není-li podle hmotného práva pro určení osoby, která je v důsledku postoupení pohledávky a následné notifikace věřitele dlužníkovi oprávněna přijmout plnění s účinky pro splnění dluhu rozhodné, zda smlouva o postoupení byla platná a zda byla opravdu uzavřena, pak tato okolnost nemůže být významná ani v soudním řízení. Kdyby tomu tak nebylo, byl by dlužník v trvalé nejistotě, zda plnil tomu, komu měl. Tato úprava je stanovena právě na ochranu dlužníka. 6. V projednávané věci soud nemohl dospět na základě žalobkyní předložených listinných důkazů k závěru, že by v daném případě k řádné notifikaci učiněné postupiteli (případně v zastoupení postupníkem) vůči žalovanému skutečně došlo. Žalobkyně sice doložila, že její právní zástupkyně vyhotovila pro žalovaného oznámení o několikerém postoupení nárokované pohledávky, nikterak však předloženými důkazy již neprokázala, že by k tomu byla kterýmkoliv z postupitelů (ani [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] coby postupníka v případě prvního postoupení) zplnomocněna. Oznámení o postoupení pohledávky je nadto adresným úkonem, proto musí být dlužníkovi řádně doručeno, bez doručení dlužníkovi není oznámení perfektní a nevyvolává žádné právní následky. V projednávané věci nebylo doručení, či alespoň odeslání předžalobní výzvy s oznámením postoupení pohledávky právní zástupkyní žalobkyně žalovanému hodnověrně doloženo. Nikterak neverifikovaná kniha odeslané pošty totiž jako dostatečný důkaz nemůže obstát. 7. Soud se tak dále zabýval otázkou, zda [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně žalobkyně coby postupníci žalovanému postoupení pohledávky prokázali. Žádná taková skutečnost z provedených důkazů nevyplývá a dle názoru soudu nelze mít v projednávané věci ani za to, že žalobkyně prokázala žalovanému postoupení pohledávky prostřednictvím žaloby doručené žalovanému soudem, obsahující žalobní tvrzení žalobkyně (postupníka) o postoupení pohledávky, a to z prostého důvodu, že žalované straně soud zasílá právě toliko žalobu postupníka a nikoliv jakoukoliv listinu, kterou by žalující strana mohla postoupení pohledávky žalované také prokázat. Jestliže by žalobkyně soudu k důkazu předložila upomínku o úhradu nárokované částky, obsahující informace o postoupení pohledávky s doložením, že přílohou dopisu byly i smlouvy o postoupení pohledávek, případně další potřebné dokumenty, a to spolu s řádným průkazem o odeslání, považoval by soud podmínku, že žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky prokázala, za splněnou. Žádnou takovou listinu však žalobkyně nepředložila a řádný průkaz o odeslání, natož doručení, jak shora uvedeno, rovněž. 8. Nad rámec shora uvedeného soud dále doplňuje, že žalobkyně soudu nepředložila ani samostatnou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které by k postoupení pohledávky za žalovanou ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] mělo dojít. 9. Za dané důkazní situace proto nelze žalobkyni považovat ve věci za osobou aktivně legitimovanou domáhat se po žalovaném úhrady dlužné částky. Žalobkyně (ani její právní zástupkyně) se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem je povinna označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastnici řádně poučenou ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími