15 C 201/2021-20 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 1. 9. 2021 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 5 488 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 288 Kč za dobu od 29. 5. 2020 do zaplacení, a to z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] pojistného produktu [anonymizována tři slova] - [anonymizováno], jehož předmětem bylo pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s počátkem pojištění ke dni 5. 2. 2020, s pojistným za pojistné období ve výši 16 848 Kč s měsíční splatností. Žalovaný následně neuhradil pojistné splatné dne 5. 2. 2020, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně, účinky ukončení smlouvy tak nastaly ke dni 28. 5. 2020. Žalobkyně uvedla, že za období od 5. 2. 2020 do 28. 5. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku 5 288 Kč, k čemuž žalobkyně dále nárokovala zaplacení částky 200 Kč jako poplatku za odeslání upomínky. 2 Ve věci byl dne 7. 9. 2021 vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 25. 10. 2021, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení zcela nečinný. 4 Právní zástupkyně žalobkyně se z účasti na jednání nařízeném na den 10. 1. 2022 písemně omluvila, přičemž výslovně souhlasila s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 10. 12. 2021 fikcí na adrese jeho evidovaného trvalého bydliště podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), avšak k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Dne 5. 2. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena Pojistná smlouva – sdružené pojištění vozidla [číslo] jehož předmětem bylo pojištění [značka automobilu], [registrační značka], s dohodnutým ročním pojistným ve výši 16 848 Kč, splatným měsíčně po 1 404 Kč, s počátkem pojištění ke dni 5. 2. 2020. Žalovaný podpisem pojistné smlouvy mimo jiné potvrdil, že se seznámil se sazebníkem administrativních poplatků žalobkyně. Dopisem ze dne 7. 6. 2020 oznámila žalobkyně žalovanému zánik pojistné smlouvy dnem 27. 5. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyně dále k důkazu předložila Upomínku dlužného pojistného ze dne 6. 4. 2020 a Upomínku před podáním žaloby ze dne 26. 8. 2020. 6 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Podle ust. § 2772 odst. 1 o. z. není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ust. § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7 Splatnost pojistného je upravena v ust. § 2783 odst. 2 o. z. tak, že běžné pojistné je splatné k prvnímu dni pojistného období. 8 Podle ust. § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. 9 Podle ust. § 2774 odst. 2 o. z. odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Ustanovení § [číslo] platí obdobně. Zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. 10 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je jako specifický právní institut dále upraveno zvláštním zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění (dále jen zákon), který v § 1 odst. 3 stanoví, že se toto pojištění řídí občanským zákoníkem, nestanoví-li zákon jinak. Problematika povinnosti pojistníka platit pojistné a splatnosti pojistného se vzhledem k absenci úpravy ve zvláštním zákoně řídí výše citovanými ustanoveními občanského zákoníku. 11 Podle ust. § 13 odst. 2 zákona zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 12 V daném případě účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu. Ve smlouvě dohodli pojistné, které měl žalovaný hradit po dobu trvání pojistné smlouvy pravidelnými platbami ve výši 1 404 Kč měsíčně. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že neuhradil pojistné za období od 5. 2. 2020 do 28. 5. 2020. Žalobkyní vyčíslený dluh na pojistném nepřesahuje poměrnou část běžného pojistného za prodlení se zaplacením dlužného pojistného v uvedeném období. 13 Pokud se žalobkyně dále domáhala zaplacení poplatku za upomínání žalovaného v částce 200 Kč jako poplatku za odeslání upomínky, konstatuje soud, že žalobkyně soudu nepředložila soubor pojistných podmínek či sazebník administrativních poplatků, ze kterých by nárok na úhradu poplatku v tvrzené výši osvědčila. Žalobkyně dále neprokázala ani odeslání upomínky žalovanému, neboť nepředložila k důkazu žádnou listinu (poštovní podací arch), ze které by tuto skutečnost osvědčila. 14 Svou absencí při jednání pak žalobkyně sama zbavila soud možnosti poskytnout jí dodatečné poučení v naznačeném smyslu. 15 Právním zhodnocením skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 288 Kč, odpovídající poměrné části běžného pojistného, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení poplatku za upomínání žalovaného ve výši 200 Kč. 16 Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 200 Kč zamítl. Úrok z prodlení požadovala žalobkyně z částky 5 288 Kč. 17 Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o. z. v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142a odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Pro výpočet poměru úspěchu ve věci je za předmět řízení třeba považovat nejen žalovanou jistinu ale i její příslušenství, které soud vyčíslil ke dni svého rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla celkem částka 6 344,81 Kč (5 488 Kč jistina + 856,81 Kč zákonné úroky z prodlení), přičemž žalobkyni byla přiznána částka 6 144,81 Kč (5 288 Kč jistina + 856,81 Kč zákonné úroky z prodlení). Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci úspěch z 97 % a neúspěch ze 3 %, postupoval soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Soud konstatuje, že žalobkyně předložila listiny osvědčující vyhotovení a zaslání výzvy k plnění, tak jak vyžaduje § 142a odst. 1 o. s. ř. 19