19 C 276/2022-82 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se návrhem podaným zdejšího soudu domáhal zaplacení žalované částky, která představuje nesplacený dluh na základě úvěrové smlouvy, kterou měla žalovaná uzavřít dne 18.9.2019 s právním předchůdcem žalobce a pohledávka přešla ze [právnická osoba] [anonymizována tři slova]) na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.12.2020. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, kteří se z něho omluvili a opatrovník uznával částku 1 500 Kč u uplatněného nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem, a to úvěrové smlouvy ze dne 18.9.2019, podle níž žalovaná obdržela úvěr ve výši 1 500 Kč se splatností v jediné splátce ke dni 18.10.2019, výpisů z účtu, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předžalobní výzvy. Žalovaná svou smluvní povinnost nesplnila, splatnost úvěru nastala ze smlouvy a žalobci dluží 1 500 Kč na jistině, na kapitalizovaném úroku 44,38 Kč a na poplatku za úvěr 637,62 Kč. Původní věřitel [anonymizována dvě slova] potvrdil, že majitelem běžného účtu č. [bankovní účet] byla k 9.8.2022 žalovaná [celé jméno žalované]. Formálně jednání účastníků resp. právního předchůdce žalobce a žalovaného splňuje náležitosti úvěrové smlouvy podle § 2395 – 2400 o.z. Vzhledem ke [anonymizováno] stavu žalované, ji soud k jednání nepředvolával a jednal s jejím soudem ustanoveným opatrovníkem [územní celek]. Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 2.6.2021 č.j. [číslo jednací] zjistil, že podle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 9. 11. 2014 tam založeného, posuzovaná [celé jméno žalované] trpí od narození [anonymizována čtyři slova]. Jedná se o stav setrvalý, léčbou neovlivnitelný. Posuzovaná není schopna samostatně právně jednat. Posuzovaná je zcela neschopna nakládat s finančními prostředky. Posuzovaná není schopna porozumět důsledkům uzavření žádné smlouvy. V této souvislosti v rámci přezkumu svéprávnosti byl vyžádán nový znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 10. 2. 2021 a z něho bylo zjištěno, že posuzovaná [celé jméno žalované] trpí [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. Léčbou není tento stav ovlivnitelný a do budoucna nelze očekávat žádné podstatné zlepšení. Tato porucha ovlivňuje schopnost posuzované právně jednat v mnoha oblastech. Právním jednáním jí hrozí závažná újma. Posuzovaná není schopna samostatně hospodařit s žádnou finanční částkou. Není schopna spravovat své jmění. Posuzovaná není schopna se samostatně rozhodovat, je schopna vyjadřovat jen jednoduchá přání. Její schopnost samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života je [anonymizována dvě slova] výrazně snížena. Posuzovaná není schopna rozpoznat potřebu uzavírat a porozumět obsahu a především důsledkům žádných smluv. Posuzovaná není schopna pracovní činnosti, není schopna v této oblasti právně jednat. Posuzovaná není schopna rozpoznat potřebu sociálních služeb. Posuzovaná není schopna rozhodovat o vlastní léčbě a o zásahu do své duševní a tělesné integrity. Posuzovaná není schopna jednat samostatně s úřady. Posuzovaná není schopna správně pochopit obsah a význam soudního rozhodnutí v žádné formě. Proto bylo rozhodnuto, že žalovaná se omezuje ve svéprávnosti tak, že nemůže samostatně právně jednat v žádných záležitostech, vyjma práva samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života, a to na dobu 5 let. Jejím opatrovníkem soud jmenoval [územní celek] Podle ust. § 581 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platné znění, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že uzavřené smlouvy jsou neplatné ve smyslu ust. § 581 o.z. a soud aplikoval na daný případ zákonná ustanovení o bezdůvodném obohacení podle §§ 2991 až 3005zák. č. 89/ 2012 Sb., občanský zákoník a posoudil tento spor jako spor o bezdůvodné obohacení. Je mimo jakoukoli pochybnost, že úvěrová jistina ve výši 1 500 Kč byla žalované poskytnuta. Podle § 2991 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst.2 cit.ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 2999 odst.1není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle odst2 cit.ust. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Podle odst.3 cit.ust. nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku. Podle § 3002 odst.1 plnila-li strana podle úplatné smlouvy, byť nebyla platná, není její právo na peněžitou náhradu vůči druhé straně ustanoveními § 3000 a 3001 dotčeno. To platí i v případě, že byl závazek z takové smlouvy zrušen. Podle odst.2 cit.ust. užíval-li věc nabytou podle úplatné smlouvy poctivý příjemce a je-li smlouva neplatná, poskytne druhé straně náhradu za užívání, avšak jen do výše odpovídající jeho prospěchu. Soud po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich souhrnu, maje na paměti současnou rozhodovací praxi, že není vyloučeno, že bezdůvodné obohacení může vzniknout z plnění dle neplatné smlouvy. Bezdůvodné obohacení je chápáno jako objektivně nastalý stav vyvolaný tím, že bez právem uznaného důvodu došlo k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému (shodně Nejvyšší soud 28 Cdo 527/2020). Je tedy i v souladu s požadavkem na dodržení dobrých mravů v těchto obchodních vztazích poskytnout věřiteli resp.žalobci v tomto případě soudní ochranu v samotném základu jeho nároku (a contrario § 3 odst.2 písm. c) o.z.). Z těchto důvodů soud přiznal žalobci jeho uplatněný nárok ve výši dlužné jistiny včetně úroku z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 69 % a neúspěch z 31% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 38% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 100 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 1 368 Kč a žalobce má nárok na náhradu 38% takto vyčíslených nákladů, což činí 520 Kč, které je povinna žalovaná žalobci nahradit.