5 C 107/2022-18 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí s tím, že žalovaná jakožto provozovatel motorového vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], které bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, neměla od 13. 11. 2020 do 19. 9. 2021, tj. 311 dnů, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli jí tato povinnost plyne přímo ze zákona. Žalované byla zaslána výzva k úhradě příspěvku. Přestože splatnost příspěvku nastala dne 25. 1. 2022, uhrazen nebyl. Nikterak nebylo reagováno ani na zaslanou předžalobní výzvu k plnění. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Žalované byla zaslána výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 11. 2021, v níž byla upozorněna na to, že coby provozovatel motorového vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], neměla od 13. 11. 2020 do 19. 9. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu k tomuto vozidlu, proto je povinna uhradit příspěvek ve výši 1 244 (311 dnů bez pojištění x 4 Kč denní sazba). Lhůta k plnění byla stanovena do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla žalované řádně doručena. Vzhledem k tomu, že příspěvek uhrazen nebyl, následovaly další upomínky ze dne 16. 2. 2022. Když nebylo reagováno ani na ni, byla žalované zaslána výzva před podáním žaloby ze dne 28. 4. 2022. Soud dospěl po právním posouzení zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi účastníky řízení vznikl závazkový právní vztah, v němž žalobkyně vystupuje jako věřitelka a žalovaná jako dlužník, poněvadž žalovaná neměla v rozporu se zákonem sjednáno pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla (§ 1 odst. písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. p. o.“). Žalované tak vznikla povinnost zaplatit příspěvek ve výši 1 544 Kč včetně nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, k jehož úhradě byla vyzvána v souladu s § 4 odst. 6 a 7 z. p. o. Vzhledem k tomu, že příspěvek nebyl uhrazen ve stanovené lhůtě, vznikl žalované dluh ve výši 1 544 Kč. Žalobě bylo proto co do této části vyhověno. Vyhověno jí bylo i co do úroku z prodlení z této částky, neboť se žalovaná dostala do prodlení se splněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). V prodlení se žalovaná ocitla ode dne 26. 1. 2022, který následuje po dni, kdy žalovanému uplynula lhůta k plnění. Jeho požadovaná výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a žaloby), náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.