5 C 125/2022-25 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne 30. 8. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [anonymizováno], [registrační značka], s pojistným ve výši 2 133 Kč splatným čtvrtletně. Žalovaný si svou povinnost řádně nesplnil za období od 29. 11. 2019 do 5. 2. 2020, přestože byl vyzván, aby dlužné pojistné uhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Účastníci řízení uzavřeli dne 30. 8. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] v níž byla žalobkyně označena jako pojistitel a žalovaný jako pojistník. Počátek pojištění byl stanoven na 30. 8. 2019. Předmětem pojištění bylo vozidlo [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 8 532 Kč ročně s čtvrtletní splatností ve výši 2 133 Kč. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky vyznačené na pojistné smlouvě. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 29. 11. 2019 do 5. 2. 2020 v celkové výši 1 594 Kč. Soud dospěl po právním posouzení skutkového stavu k závěru, že mezi účastníky řízení vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřené podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalobkyně byla pojistitelem a žalovaný pojistníkem. Otázky neupravené pojistnou smlouvu, pojistnými podmínkami a tímto zákonem se posuzovaly podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Tím, že žalovaný neuhradil pojistné za období od 29. 11. 2019 do 5. 2. 2020, vznikl mu dluh ve výši 1 594 Kč. Soud proto žalobě co do této části vyhověl. Vyhověno bylo i co do úroku z prodlení, neboť se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.). Přiznaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a žaloby), náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.