5 C 129/2022-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení neuhrazeného jízdného ve výši 25 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč s odůvodněním, že žalovaný nastoupil dne 15. 8. 2021 do vlaku [číslo] tj. společností [právnická osoba] provozovanou veřejnou hromadnou dopravou osob, ale při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný si tak porušil povinnost, které mu vyplývala z přepravních podmínek. Pohledávka ze [právnická osoba] dráhy byla dne 9. 2. 2022 postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný nastoupil dne 15. 8. 2021 do vlaku [číslo] směr [obec], tj. společností [právnická osoba] provozovanou veřejnou hromadnou dopravou osob, ale při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, proto mu bylo vystaveno potvrzení o nedodržení [anonymizována tři slova] ze dne 1 15. 8. 2021 v [anonymizováno] minut s variabilním symbolem [číslo], podle něhož měl uhradit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč. Potvrzení žalovaný podepsal. Zástupce žalobkyně zaslal žalované oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu k plnění ze dne 18. 2. 2022, v níž mu bylo sděleno, že smlouvou o postoupení pohledávky společnost [právnická osoba] postoupila na společnost [právnická osoba] pohledávku za jeho osobou, jež jí dále postoupila na žalobkyni, a že má uhradit dlužnou částku ve stanovené lhůtě. Žalovaný nic neuhradil. 4. Soud dospěl po právním posouzení zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným vznikl závazkový právní vztah z přepravní smlouvy (§ 2550 - § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)). Žalovaný se osobě pověřené společností [právnická osoba] provádět přepravní kontrolu neprokázal platným jízdním dokladem, čímž si porušil povinnosti, které mu vyplývaly z § 2550 a násl. o. z. a přepravního řádu, proto s ním bylo sepsáno potvrzení o nedodržení [anonymizována tři slova] ze dne 15. 8. 2021, v němž mu bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena v souladu se zákonem (§ 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb.). Poněvadž žalovaný jízdné a přirážku k jízdnému neuhradil, vznikl mu dluh ve výši 1 525 Kč, soud proto žalobě co do této částky vyhověl. Žalobě bylo vyhověno i co do úroku z prodlení, neboť se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.). Jeho přiznaná výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Den, od něhož je úrok z prodlení přiznán, je den, který následuje po dni, kdy nastala splatnost jízdného a přirážky. Ta nastala dnem vystavení potvrzení o nedodržení [anonymizována tři slova] ze dne 15. 8. 2021. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby byla dána smlouvami o postoupení pohledávek. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 6. Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a žaloby), náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). 7. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. Lhůtu k plnění ponechal soud v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť neshledal důvody ke stanovení lhůty delší. 9. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.