9 C 81/2021-103 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou dne 13. 5. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 1 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 10 382,71 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 534,82 Kč od 12. 12. 2017 do 17. 4. 2018, se zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 10 382,71 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a s úrokem 21,99% ročně z částky 10 382,71 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel firma [právnická osoba] [IČO] (dále jen původní věřitel) uzavřela s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se zavázala poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby (dále jen Smlouva). Původní věřitel zřídil žalovanému účet č. [bankovní účet] specifikovaný v Dispozicích ke Smlouvě a zavázal se poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, kterým umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu do povolené výše úvěrového limitu. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas, původní věřitel proto využil svého práva daného Smlouvou a převedl dne 12. 12. 2017 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 10 382,71 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], což žalovanému písemné oznámil včetně počtu a výše splátek. Žalovaný však na dluh ničeho neuhradil, původní věřitel proto úvěr zesplatnil ke dni 17. 4. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 2. 2020, jejíž nedílnou součástí je příloha se specifikací postoupených pohledávek, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní výzvou zástupce žalobkyně byl žalovaný ještě vyzván k úhradě dluhu, což neučinil. 2. Usnesením ze dne 27. 10. 2020 č.j. 68 C 754/2020-22 Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil místní nepříslušnost a po právní moci usnesení byla věc postoupena místně příslušnému Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou. 3. Soud v prvém soudním řízení provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a původního věřitele, Smlouvou o bankovních produktech a službách z 1. 6. 2009, Dispozicemi ke Smlouvě z 13. 4. 2016, produktovými podmínkami spotřebitelského kontokorentního úvěru, oznámením původního věřitele o otevření úvěrového účtu z 13. 7. 2017, oznámením o zesplatnění úvěru z 7. 12. 2017, platební historií žalovaného, oznámením původního věřitele o vyčíslení dluhu z 17. 4. 2018, výpisem z úvěrového účtu žalovaného, Smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 2. 2020, oznámením o postoupení pohledávky ze strany původního věřitele z 28. 2. 2020 s poštovním podacím archem, předžalobní výzvou zástupce žalobkyně z 31. 3. 2020 s poštovním podacím archem. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem (ještě pod obchodním názvem [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 1. 6. 2009 platně uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, ke které byly dne 13. 4. 2016 uzavřeny Dispozice ke Smlouvě, oba dokumenty jsou zástupcem původního věřitele a žalovaným podepsány. Na základě těchto Dispozic byl žalovanému na jeho běžném účtu č. [bankovní účet] povolen tzv. Flexikredit s výší povoleného limitu 7 000 Kč. Byla tak uzavřena řádně Smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požadavek a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem 50% povoleného limitu na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas, původní věřitel proto využil svého práva daného Smlouvou a úvěrovými podmínkami, poskytování Flexikreditu ukončil, což žalovanému oznámil dopisem z 7. 12. 2017 a převedl aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 10 382,71 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], což žalovanému písemně oznámil dne 13. 12. 2017 a uložil žalovanému dluh splatit ve 4 měsíčních splátkách po 2 595,67 Kč počínaje 12. 1. 2018. Žalovaný však úvěr nesplácel, proto původní věřitel úvěr zesplatnil a dopisem z 17. 4. 2018 vyzval žalovaného k úhradě do 2. 5. 2018. Soud nepochyboval o tom, že původnímu věřiteli dlužná částka 10 382,71 Kč uhrazena nebyla. 5. Soud se však rozsudkem ze dne 4. 6. 2021 č.j. 9 C 81/2021-69 výrokem I. žalobu zamítl a výrokem II. nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že řádně nabyla vlastnictví této pohledávky a tím aktivní legitimaci k podání žaloby, když byla soudu doložena pouze Smlouva o postoupení pohledávek z 18. 2. 2020, ve které se v bodu I. 1 (předmět smlouvy) a bodu II. 1. (postoupení) uvádí, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí za podmínek touto smlouvou sjednaných postupníkovi pohledávky specifikované v Příloze č.1 této smlouvy. Žádná příloha nebo alespoň výpis ze seznamu postupovaných pohledávek, který by prokazoval, že právě pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, nebyla soudu doložena a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně se z jednání dne 4. 6. 2021 omluvil, souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti, vzdal se sám o své vůli práva poučení při jednání podle § 118a odst. 1, 2, 3 o.s.ř. k doložení dalších důkazů k prokázání svého tvrzení o řádném nabytí pohledávky. 6. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci usnesením ze dne 30. 12. 2021 č.j. 29 Co 174/2021-86 rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že příloha smlouvy o postoupení pohledávek dokládající převod konkrétní pohledávky vůči žalovanému nebyla pro posouzení věci třeba, neboť byl doložen dopis původního věřitele [právnická osoba] ze dne 28. 2. 2020, jímž původní věřitel sdělil žalovanému, že pohledávku vůči němu vzniklou ze smlouvy [číslo] postoupila žalobkyni a upozornil ho na to, že od doručení oznámení je povinen splnit dluh novému věřiteli (žalobkyni). K dopisu byl soudu doložen i poštovní podací arch, podle něhož byl tento dopis odeslán doporučeně žalovanému dne 3. 3. 2020. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 31 Cdo 1328/2007 oznámí-li postupitel dlužníkovi, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá vůči postupníkovi ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky z tohoto důvodu, neboť není podstatné, zda ve skutečnosti k postoupení platně nebo vůbec došlo a dlužník je povinen bez dalšího povinen plnit dluh postupníkovi. Otázka platnosti či existence smlouvy o postoupení pohledávek není proto pro soud v daném případě podstatná. 7. Soud nařídil další jednání ve věci na 25. 3. 2022. Zástupce žalobkyně se ze soudního jednání omluvil, souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, k žalobě se nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán fikcí doručení do místa svého hlášeného trvalého bydliště. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu. 8. Soud dokazování dle dispozic odvolacího soudu doplnil ještě o výpisy z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 21. 1. 2016 do 6. 6. 2018, zejména o výpis z e dne 21. 12. 2017, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaný přečerpal povolený limit celkem ve výši 10 382,71 Kč a tato částky byla dne 12. 12. 2017 převedena původním věřitelem na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Převod byl žalovanému písemně oznámen dne 13. 12. 2017 a původní věřitel uložil žalovanému dluh splatit ve 4 měsíčních splátkách po 2 595,67 Kč počínaje 12. 1. 2018. Žalovaný však úvěr nesplácel, proto původní věřitel úvěr zesplatnil a dopisem z 17. 4. 2018 vyzval žalovaného k úhradě do 2. 5. 2018. 9. Soud nepochyboval o tom, že na dlužnou částku 10 382,71 Kč uhrazeno ze strany žalovaného ke dni rozhodnutí nebylo ničeho, proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č. 351/2013 Sb. od 26. 2. 2020 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 12. 12. 2017 do 17. 4. 2018 ve výši 534,82 Kč a včetně smluvního úroku ve výši 21,99% ročně z dlužné částky od 26. 2. 2020 do zaplacení. 10. Vzhledem k tomu, že měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují zaplacený soudní poplatek za podaný elektronický návrh ve výši 800 Kč, dále náklady právního zastoupení podle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb., a to odměnu za zastupování za tři úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy k úhradě, sepis návrhu), dále k těmto úkonům náležející 3x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč. Dále je k těmto nákladům nutno přičíst náklady spojené s odvolacím řízením, tedy zaplacený soudní poplatek 1 00