11 C 110/2023-25 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí pohledávku v celkové výši 18 807 Kč s úrokem z prodlení, jak je vymezen ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] dodávala žalovanému na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 29. 8. 2018 do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], elektřinu, kdy v době v době od 20. 10. 2018 do 4. 9. 2018 vznikl na úhradě dodávek elektřiny nedoplatek ve výši 10 999 Kč účtovaný se splatností 24. 9. 2019. Na tento svůj závazek uhradil žalovaný 6 splátek po 1 000 Kč, a to ve dnech 20. 9. 2019, 21. 11. 2019, 27. 12. 2019, 21. 1. 2020, 24. 3. 2020 a 30. 3. 2020. Dále odebral v období os 5. 9. 2019 do 31. 1. 2020 elektřinu s nedoplatkem 8 347 Kč účtovaným se splatností 20. 2. 2020 a v období od 18. 2. 2020 do 18. 5. 2020 elektřinu s nedoplatkem 5 461 Kč účtovaným se splatností 4. 6. 2020. Převodem části obchodního závodu dne 1. 3. 2019 nabyla popsané pohledávky za žalovaným společnost [právnická osoba], která je následně smlouvou z 28. 12. 2022 postoupila žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobce dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobcem předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 12. 2022 postoupila společnost [právnická osoba] předmětnou pohledávku za žalovaným žalobkyni, což žalobkyně prokazuje předložením postupní smlouvy. Lze tak za dané situace uzavřít, že je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně, ačkoliv nebylo prokázáno oznámení postoupení pohledávky dlužníku ze strany postupitele (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 4283/2019 ze dne 22. 5. 2020). 4. Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na [datum] řádně předvolán prostřednictvím svého zástupce a z účasti na jednání se omluvil. Žalovanému bylo předvolání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti stran. 5. Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tato skutková zjištění: Dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny byla tato uzavřena dne 29. 8. 2018, se společností [právnická osoba] pro odběrné místo na a drese [adresa žalovaného], kdy a žalovaný se takto zavázal za dodávky platit cenu dle ceníku dodavatele. Dle předložených faktur byly žalovanému účtovány nedoplatky úhrad za dodávky elektřiny, a to ve výši 10 999 Kč splatných 24. 9. 2018, 8 347 Kč splatných 20. 2. 2020 a 5 461 Kč splatných 4. 6. 2020. Dle předžalobní upomínky z 13. 2. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, odeslání upomínky adresu odběrného místa je prokázáno poštovním podacím archem. 6. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž právní vztah smlouvou založený se řídí zákonem č. 458/2000 Sb. (dále jen„ energetický zákon“) a samotná smlouva pak je upravena v § 50 energetického zákona, který v odst. 2 tuto smlouvu charakterizuje jako smlouvu, kterou se výrobce nebo obchodník s elektřinou zavazuje dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Právo na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný ode dne 1.1.2014). Výši úroků z prodlení stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, a je tedy s úhradou v prodlení. Vyčíslení úroků z prodlení provedené žalobkyní odpovídá odkazované právní úpravě a správně reflektuje provedené dílčí úhrady žalovaného. 8. Aplikací citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu a podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. Žalobkyně předložila listiny prokazující řádné zaslání výzvy k plnění v souladu s § 142a o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto byly vyčísleny celkovou částkou 6 350 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta podle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) v celkové výši 4 650 Kč za tyto úkony právní služby (při výši mimosmluvní odměny 1 860 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) předžalobní výzva prostá dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu (1/2 úkonové odměny), Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby. 11. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.