11 C 165/2023-45 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 140 830,69 Kč s kapitalizovaným úrokem 11 993,41 Kč, s úrokem ve výši 24,24% ročně z částky 61 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 638,15 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 61 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení (nárok 1) a zaplacení částky 47 832 Kč s kapitalizovaným úrokem 6 314,85 Kč, s úrokem ve výši 25,26% ročně z částky 23 135,71 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 034,77 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 23 135,71 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení (nárok 2). 2 Svůj návrh (nárok 1) odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem [právnická osoba] dvě smlouvy o zápůjčce, když dne 25. 2. 2020 byla uzavřena smlouva [číslo] na jejímž základě jí v den podpisu smlouvy byla poskytnuta hotovostní zápůjčka 61 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 85 442 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 68 518 Kč (při sjednané úrokové sazbě 24,24% ročně), z částky za zpracování, a další péči o zákazníka ve výši 13 528 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 6 102 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 25. 2. 2022. Žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho. 3 Dále byla (nárok 2) dne 20. 11. 2019 mezi žalovanou a původním věřitelem smlouva [číslo] na jejímž základě jí v den podpisu smlouvy byla poskytnuta zápůjčka 27 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 29 709 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 15 864 Kč (při sjednané úrokové sazbě 25,26% ročně), z částky za zpracování, a další péči o zákazníka ve výši 10 749 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet po dobu 24 měsíců splátkami v týdenní výši 2 363 Kč, kdy poslední splátka byla splatná 20. 11. 2021. Žalovaná nesplnil své závazky řádně a včas, když poslední splátka byla z jjí strany uhrazena 12. 2. 2020 a na svůj dluh uhradila celkem částku 7 200 Kč. 4 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 5 Žalované bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem a k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalované. 6 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry: 7 Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovanou a původním věřitelem dne 25. 2. 2020. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná převzetí hotovostní zápůjčky 61 000 Kč. Žalovaná zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 85 442 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 68 518 Kč (při sjednané úrokové sazbě 24,24% ročně), z částky za zpracování, a další péči o zákazníka ve výši 13 528 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet po dobu 24 měsíců splátkami v měsíční výši 6 102 Kč, kdy poslední splátka činila 6 096 Kč. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalované a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 26 750 Kč, který měl být, dle záznamu v kartě doložen pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Dále byl deklarován nespecifikovaný další příjem domácnosti v měsíční výši 36 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 8 000 Kč bez bližšího určení, splátky předešlých úvěrů pak ve výši 5 600 Kč. 8 Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovanou a původním věřitelem dne 17. 11. 2019. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní zápůjčky 27 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 29 709 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 15 864 Kč (při sjednané úrokové sazbě 25,26% ročně), z částky za zpracování, a další péči o zákazníka ve výši 10 749 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet po dobu 24 měsíců splátkami v týdenní výši 2 363 Kč, kdy poslední splátka činila 2 360 Kč. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalované a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 10 500 Kč, který měl být, dle záznamu v kartě doložen pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Dále byl deklarován nespecifikovaný další příjem domácnosti v měsíční výši 26 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 5 000 Kč bez bližšího určení, splátky předešlých úvěrů pak ve výši 3 200 Kč. 9 K výzvě soudu dané při ústním jednání doplnila žalobkyně důkazní návrh ohledně tvrzení o prověření schopnosti žalované splácet předmětné úvěry, kdy soud z těchto důkazů učinil následující skutkové závěry: Dle pracovní smlouvy z 15. 10. 2019 uzavřené se zaměstnavatelem [právnická osoba] byla žalovaná zaměstnána jako agenturní pracovník v montáži s hodinovou mzdou 94 Kč, smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2019. Dle pracovní smlouvy z 2. 1. 2020 byla pak žalovaná u stejného zaměstnavatele zaměstnána na dobu neurčitou za shodných podmínek. Dle potvrzení o příjmu vystaveného stejným zaměstnavatelem dne 11. 2. 2020 dosahovala žalovaná v období předešlých 3 měsíců čistého měsíčního výdělku 26 750 Kč. Dle pracovní smlouvy z 2. 9. 2019 byla žalovaná zaměstnána v jako operátorka u zaměstnavatele [právnická osoba] na dobu určitou do 29. 2. 2020, dle mzdového výměru činila pak hodinová mzda 110 Kč. Dle potvrzení o zajištění ubytování z 25. 2. 2020 měla žalovaná zajištěno ubytování v [anonymizována tři slova] [obec], potvrzení neuvádí výši úplaty za ubytování. 10 Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022 bylo zjištěno, že touto postoupil původní věřitel žalobkyni soubor pohledávek zahrnující i pohledávky za žalovanou z obou uvedených úvěrových smluv. Postoupení pohledávek bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno přípisem z 16. 12. 2022, přičemž jeho odeslání na adresu žalovaného označenou jím v předmětných smlouvách je vykázáno podacím lístkem poštovní zásilky z 13. 1. 2022. 11 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 12 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 15 Ohledně výkladu pojmu„ odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, z jehož právní věty lze citovat:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně a