11 C 204/2022-46 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 22 658 Kč s úrokem ve výši 29% ročně z částky 8 012,33 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výší 410,30 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 8 012,33 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí byla poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 15 000 Kč, jejíž převzetí potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 11 108 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku, z odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkovou částku 26 108 Kč se žalovaná zavázal splácet po dobu 18 měsíců splátkami v měsíční výši 1 451 Kč, kdy poslední splátka činila 1 441 Kč. Pro případ prodlení žalované byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení. Žalovaná uhradila na svůj dluh v období od [datum] do [datum] celkovou částku 13 950 Kč. Žalobou požadovaná částka 22 6584 Kč sestává z dlužné jistiny 8 012, 33,07 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru 4 145,67 Kč, smluvní pokuty 7 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 410,30 Kč a sankčních poplatků ve výši 3 000 Kč. Popsaná pohledávka byla smlouvou z [datum] postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. 2 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3 Žalobkyně se prostřednictvím zástupce z účasti na jednání omluvila. Žalované bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním a k jednání se bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků. 4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud tyto skutkové závěry: Dle smlouvy o zápůjčce [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovanou a původním věřitelem dne [datum]. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná převzetí hotovostní zápůjčky 15 000 Kč s úrokovou sazbou 29% ročně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 11 108 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 3 676 Kč, a z částky za zpracování úvěru a další služby ve výši 7 432 Kč. Žalovaný měl dle smlouvy zaplatit 18 měsíčních splátek po 1 451 Kč a poslední splátku ve výši 1 441 Kč. Součástí smluvní listiny jsou smluvní podmínky. Pro případ prodlení žalovaného pak smluvní podmínky obsahují ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z dlužné částky (čl. 6) a paušalizované náhradě 300 Kč za zaslanou upomínku. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalované a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem [částka], který měl být doložen pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami, další příjmy žalované [částka] a další příjmy domácnosti v měsíční výši [částka] bez bližšího určení. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši [částka], splátky aktuálních úvěrů [částka]. Dle přípisu z [datum] byla žalovaná vyrozuměna původním věřitelem o postoupení pohledávky a vyzvána k úhradě vymáhané pohledávky. Odeslání přípisu dne [datum] je prokázáno potvrzením o odeslání. 5 K otázce prověření úvěruschopnosti žalované byla vyslechnuta svědkyně [celé jméno svědkyně], která potvrdila, že v minulosti prováděla zprostředkovatelskou činnost pro společnost [právnická osoba], přičemž vyřizovala i žádost žalované o poskytnutí úvěru. Potvrdila, že sama vyplňovala zákaznickou kartu a tuto podepsala. S odkazem na delší časový odstup uvedla svědkyně, že si již nevybavuje veškeré detaily konkrétního případu, obecně nicméně uvedla, že údaje žadatelů o úvěr zanesené do zákaznické karty musely být doloženy listinami., odhadované výdaje pak byly zjišťovány dotazováním žadatelů. Schvalování žádostí bylo věcí [právnická osoba], svědkyně vždy následně obdržela informaci o tom, v jaké výši byl úvěr schválen. Úvěr následně vyplácela žadatelům v hotovosti, pokud bylo sjednáno i refinancování existujícího úvěru, vyplácel se rozdíl mezi výší poskytnutého úvěru a částkou určenou k refinancování. K případu žalované si svědkyně vybavila, že žalovaná žila v dané době s druhem, údaje o dalších příjmech vycházeli patrně z příjmů této osoby a svědkyně má za to, že i ty musely být doloženy. Nízkou výši uvedených měsíčních výdajů žalované vysvětlila svědkyně tím, že pravděpodobně tyto nezahrnovaly náklady bydlení, neboť tyto zřejmě hradil druh žalované. 6 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 10 Ohledně výkladu pojmu„ odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, z jehož právní věty lze citovat:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu„ odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 257/2016 Sb. 11 Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12 V posuzovaném případě nebyla úvěruschopnost žalované ze strany předchůdkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena. Dle zákaznické karty vycházela žalobkyně z celkových čistých příjmů domácnosti žalované v měsíční výši přesahující [částka], z čehož listinami je doložen pouze měsíční příjem žalované ve výši [částka]. Další příjmy domácnosti nejsou jakkoliv doloženy. Vyjádření svědkyně, že pravděpodobně i tyto příjmy musely být prokázány, nemůže samo o sobě na uvedeném závěru nic změnit. Běžné měsíční výdaje jsou uvedeny celkovou částkou [částka]. Uvedla-li svědkyně, že výdaje nezahrnovaly náklady bydlení, které nesl druh žalované, je zcela nelogické, aby na straně druhé byly zohledněny v plné výši i jeho příjmy, z nichž patrně měly být náklady bydlení placeny. Takový způsob práce se vstupními údaji, tedy vyloučení nákladů bydlení z rozvahy příjmů a výdajů domácnosti, jeví známy účelovosti. Způsob jakým přistoupila předchůdkyně žalobkyně k ověření úvěruschopností žalov