5 C 182/2022-26 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit jí částku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva [číslo] ze dne 12. 11. 2020, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky, že před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků, jež v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, a taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů, že žalované byly dne 19. 11. 2020 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč za výpůjční úrokovou sazbu 19,88 % ročně, že peněžní prostředky a úroky se zavázala splatit v 60 měsíčních splátkách po 1 189 Kč, že uhradila toliko částku 18 057 Kč, že vzhledem k tomu, že si žalovaná porušila smluvní povinnosti, došlo dne 30. 5. 2022 k zesplatnění úvěrové pohledávky, že ke dni sepsání žaloby je za žalovanou evidována pohledávka ve výši 40 000,51 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 38 170,51 Kč (součet neuhrazených položek jistina a zesplatněná jistina), nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč, a že příslušenství k tomuto okamžiku bylo tvořeno kapitalizovaným úrokem ve výši 4 329,22 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 004 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování měl soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi účastníky řízení byla dne 12. 11. 2020 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč jako bezúčelový úvěr s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 19,88 % ročně a žalovaná se zavázala vrátit celkovou částku 71 340 Kč v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 1 189 Kč. Do smlouvy bylo vtěleno ujednání o smluvní pokutě a účelně vynaložených nákladech spojených s vymáháním. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Protože si žalovaná řádně neplnila smluvní závazky, byla jí zaslána výzva ke splacení celého úvěru ze dne 30. 5. 2022, prostřednictvím níž byla vyzvána k úhradě částky 42 457,87 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Výzva byla předána k přepravě dne 31. 5. 2022 na adresu [adresa žalované], jak se podávalo z podacího archu ze dne 31. 5. 2022. Následně jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 17. 6. 2022, prostřednictvím níž byla vyzvána k úhradě částky 42 881,31 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla předána k přepravě dne 20. 6. 2022 na adresu [adresa žalované], jak se podávalo z podacího archu ze dne 20. 6. 2022. Potvrzením o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik ze dne 30. 8. 2022 žalobkyně zrekapitulovala, jakým způsobem byla prověřována úvěruschopnost žalované a jaké informace byly zjištěny. Podle výpisu čerpání, úhrad a splátek uhradila žalovaná na úvěrovou pohledávku (1. až 14. splátku) částku 18 057 Kč od 28. 12. 2020 do 15. 2. 2022, jež byla zaúčtována následovně: jistina 6 829,49 Kč, náklady na vymáhání 400 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč a úrok 9 827,51 Kč. Ke dni 30. 8. 2022 měla žalovaná vůči žalobkyně neuhrazený dluh ve výši 45 333,73 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny 38 170,51 Kč, nákladů na vymáhání 200 Kč, smluvních pokut 1 500 Kč, nákladů na vymáhání – late collection 130 Kč, úroku 4 329,22 Kč a úroku z prodlení 1 004 Kč. 4. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 5. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Žalobkyně tvrdila, že řádně prověřovala úvěruschopnost žalované a za tím účelem doložila listinné důkazy, jako např. úvěrová smlouva, kde byly uvedeny údaje o osobních a výdělkových poměrech žalované, a potvrzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik. Ačkoli předložené listiny samy o sobě nebyly způsobilé (dostatečné) k prokázání tvrzení žalobkyně, soud nemohl nezohlednit, že žalovaná od uzavření smlouvy uhradila 1. až 14. splátku, z čehož bylo možné vyvodit závěr, že majetkové poměry žalované byly ke dni uzavření smlouvy na takové úrovni, aby byla schopna splátkový kalendář plnit. Z tohoto důvodu byla uzavřená úvěrová smlouva shledána platnou. 9. Soud přezkoumal žalobou uplatněné nároky a dospěl k závěru, že jsou po právu a v souladu s § 122 ZSÚ, proto žalobě vyhověl. Žalobě bylo vyhověno i co do úroku z prodlení, neboť se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.). Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 11. Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení 3 779 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 601 Kč, odměny zástupce žalobce za tři úkony právní služby po 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3., § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a žaloby), náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). 12. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 13. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), jelikož nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.