5 C 187/2021-181 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, jak jsou vymezeny pod výrokem I. tohoto rozsudku (dále jen„ předmětná nemovitost“), a jejich vypořádání tak, že budou přikázány do jejího výlučného vlastnictví. 1. 1. a 2. žalovaná se k žalobě nevyjádřily. 2. 3. žalovaný souhlasil se žalobou. 2. Provedeným dokazováním bylo zjištěno následující: 3. Podle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 28. 3. 2023 svědčilo vlastnické právo k předmětné nemovitosti žalobkyni v rozsahu 11/12, 1. žalované v rozsahu 1/48, 2. žalované v rozsahu 1/48 a 3. žalovanému v rozsahu 1/24. 4. Výzvami k vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti ze dne 14. 9. 2021 se žalobkyně snažila se žalovanými před podáním žaloby dohodnout na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti. Zásilky od 1. a 2. žalované se žalobkyni vrátily jako nedoručené, jak bylo zjištěno z předložených obálek. Zásilka pro 3. žalovaného byla předána k přepravě dne 17. 9. 2021 na adresu [adresa], jak se podávalo z poštovního podacího archu. 5. [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] zpracovala znalecký posudek [číslo] ze dne 9. 8. 2022 pro potřeby pozůstalostního řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. [spisová značka], v němž se zabývala určením obvyklé ceny podílu v rozsahu 1/12 na předmětné nemovitosti. V rámci odborného posouzení byla obvyklá hodnota předmětné nemovitosti stanovena na částku 527 000 Kč a obvyklá hodnota podílu v rozsahu 1/12 po provedené srážce na částku 35 000 Kč. V zájmu hospodárnosti řízení se soud dotázal účastníků, zda souhlasí s tržní cenou předmětné nemovitosti, jak byla určena tímto znaleckým posudkem, přičemž nikdo nic nenamítal. 6. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav: 7. Účastníci řízení mají v podílovém spoluvlastnictví předmětnou nemovitost, kdy žalobkyni svědčí podíl v rozsahu 11/12, 1. žalované v rozsahu 1/48, 2. žalované v rozsahu 1/48 a 3. žalovanému v rozsahu 1/24. Jejich obvyklá hodnota byla stanovena na částku 527 000 Kč. Žalobkyně se snažila s žalovanými domluvit na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti, ale marně. 8. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2, každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 9. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 10. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 11. Podle § 1155 odst. 1 o. z., na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky. 12. Vzhledem k tomu, že nikdo ze žalovaných nebrojil proti zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti, bylo žalobě v tomto rozsahu vyhověno. Soud zvolil způsob vypořádání tak, že předmětná nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, poněvadž její návrh nebyl nikterak rozporován. Žalobkyni bylo za této situace uloženo, aby žalovaným uhradila na jejich vypořádací podíly částku, která se počítá ze základu ve výši 527 000 Kč, tedy na 1. žalovanou připadla částka 10 979 Kč, 2. žalovanou částka 10 979 Kč a 3. žalovaného částka 21 958 Kč. 13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 14. Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Ve výjimečných případech lze o nákladech řízení rozhodnout podle § 142 odst. 3 o. s. ř., a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého spoluvlastníka (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 404/22 ze dne 5. 4. 2022). Soud neshledal v daném případě, že by postup některého účastníka byl šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, pročež rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 15. Lhůta k plnění stran úhrady vypořádacích podílů byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), jelikož nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.