6 C 185/2023-30 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4.7.2023, ve znění doplnění žaloby ze dne 24.7.2023, domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované od 10.7.2023. Návrh odůvodnil tím, že žalovaná již dosáhla zletilosti. 2. Žalovaná zůstala v soudním řízení zcela nečinná a k žalobě se nijak nevyjádřila. 3. Soud ve věci jednal dne 20.11.2023. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, kdy žalobce se z účasti na jednání omluvil a s projednáním věci bez jeho přítomnosti souhlasil. Žalovaná, ačkoliv řádně obeslána, se k jednání bez omluvy nedostavila a o odročení jednání nežádala. 4. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 5. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 11.3.2010, č.j. 30 P 12/2008-62, 8 P a Nc 513/2009, v právní moci dne 22.4.2010, soud zjistil, že jím bylo mimo jiné stanoveno výživné na tehdy nezletilou žalovanou, kdy žalobci byla uložena povinnost přispívat na výživu žalované částkou 1 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1.9.2009. 7. Lze konstatovat, že v řízení nevyšly najevo takové okolnosti, pro které by bylo třeba žalobu zamítnout. Žalovaná je zletilá, ve věci se nikterak nevyjádřila. 8. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči žalované s účinností od 10.7.2023. 9. Výrokem II. soud zachytil, že se jedná o změnu předcházejícího rozhodnutí podle § 163 odst. 1 o.s.ř. 10. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. by právo na náhradu nákladů řízení náleželo žalobci. Jelikož však žalobci žádné náklady v souvislosti se soudním řízením nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.