9 C 218/2022-95 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou dne 4. 7. 2022 u Okresního soudu v Liberci se žalobce domáhal proti žalovanému (svému otci) zvýšení výživného ze soudně určené částky 1 000 Kč na částku 5 000 Kč měsíčně ode dne podání žaloby. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 5. 2004 č.j. [číslo jednací] bylo otci určeno výživné 1 000 Kč k rukám matky [jméno] [příjmení]. V současné době studuje na soukromé vysoké škole ŠKODA AUTO [příjmení] [příjmení] v [obec], která vždy byla jeho snem, neboť mu umožňuje vzdělávání v oblasti managementu a finančnictví s podporou legislativních základů, mediální gramotnosti a možnosti výuky čínského jazyka. Školné za jeden semestr v současném bakalářském studiu činí 28 000 Kč a v magisterském studiu pak 32 000 Kč. Žalobce bydlí kvůli studiu a práci v pronájmu s dalšími třemi studenty, platí měsíčně 4 399,75 Kč. Vyjde to levněji, než každodenní dojíždění z Liberce, obzvlášť, když škola někdy končí až v 19. 15 hodin. Zároveň se žalobce aktivně od 10 let věnuje hudbě, postavil si své nahrávací studio za 32 498 Kč, provádí mixy zvuků a točení videoklipů. Jedná se o jeho koníček. Zvýšené náklady má i se stravováním v Mladé Boleslavi a internetovým paušálem 599 Kč měsíčně. Žalovaný sice platí dobrovolně vyšší výživné 2 000 Kč měsíčně, ale i tak je to pro žalobce nedostačující. 2. Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 1. 8. 2022 č.j. [číslo jednací] s právní mocí dne 23. 9. 2022 vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc byla postoupena místně příslušnému Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou. 3. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 4. 6. 2004, soud zjistil, že tehdy nezletilý [celé jméno žalobce] byl svěřen do výchovy a výživy matky. Otci bylo určeno výživné 1 000 Kč měsíčně na dobu do i po rozvodu manželství rodičů. Podle soudu se otec v době soudního řízení zdržoval v zahraničí na neznámé adrese, soud proto jednal s ustanoveným procesním opatrovníkem. V době rozhodnutí byly nezletilému 4 roky, chodil do mateřské školy. S matkou obývali byt o velikosti 1+1, průměrný čistý příjem matky činil 9 181 Kč. Podle zprávy Finančního úřadu v Liberci činil otcův základ daně roce 2001 78 000 Kč a v roce 2002 70 760 Kč. 4. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že je studentem 4. ročníku, 7. semestru Vysoké školy Škoda Auto v Mladé Boleslavi, v únoru 2023 bude skládat bakalářské zkoušky a již je přijat na další magisterské studium. Trvale bydlí u své matky v [obec], ale fakticky bydlí v bytě ještě s dalšími 3 spolužáky v Mladé Boleslavi, jedná se o byt o velikosti 3+1 a jeho podíl na nájemném, energiích a vodě činí 4 399,75 Kč měsíčně. Školné stojí 28 000 Kč za semestr. Náklady spojené se studiem hradí jeho matka, která mu ještě přispívá na další věci. Matka pracuje jako zdravotní sestra na očním oddělení v Nemocnici v [obec]. Žádné další sourozence žalobce nemá, matka žije sama s žalobcem. Žalovaný platí pravidelně měsíčně výživné 2 000 Kč. Dříve se spolu stýkali přibližně jednou za třičtvrtě roku, ale v roce 2019 žalobce kontakty ukončil a to z důvodu odlišných životních hodnot mezi nimi. Mezi koníčky žalobce patří hudba a točení videoklipů, má zřízeno v bytě v Mladé Boleslavi vlastní nahrávací studio. Videoklipy mu však nepřináší žádné finanční prostředky. Ve Škoda Mladá Boleslav má zajištěnu celoroční stáž, kde pracuje maximálně 70 hodin měsíčně, za což si vydělá 104,60 Kč čistého za hodinu. Žádné jiné příjmy nemá. Matka mu pravidelně žádné výživné neposílá, ale hradí školné a další věci. Peníze mu posílá pouze v případě potřeby. 5. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil. Z jeho výpovědi soud zjistil, že žalovaný je naprosto šokován z toho, co vypověděl před soudem jeho syn, neboť to podle žalovaného není pravda. Odmalička byl svojí matkou syn veden k tomu, že otec je ten špatný, že je opustil apod. V r. 2005 jim přitom nechal k dispozici byt na adrese [adresa žalobce], plně zařízený. Jednalo se o byt v jeho výlučném vlastnictví, který chtěl prodat a o peníze se rozdělit, ale bylo mu vyhrožováno bývalou manželkou, že když byt nenechá jí a synovi, [žalobce] už nikdy otec neuvidí. Není pravdou tvrzení žalobce, že od r. 2019 s žalovaným není v kontaktu, stýkají se dále přes sociální sítě. Nikdy předtím neměli mezi sebou problémy, žalovaný vždy synovi posílal více, než 1000 Kč, tedy než výživné stanovené soudem. Posílal i 3 000 Kč, i 4 000 Kč měsíčně, čímž zároveň přispíval na jeho studia na vysoké škole. Matka žalobce ho oslovila s tím, že školné stojí 28 000 Kč za semestr a požadovala úhradu poloviny. Takže každý měsíc žalovaný výživné navýšil. Pracuje jako OSVČ v oblasti médií, jako moderátor, sídlo podnikání má v Praze. Žádný jiný příjem nemá. Žije s přítelkyní a synem [celé jméno žalovaného], který chodí do 7. třídy základní školy. Bydlí ve společné domácnosti na adrese [adresa žalovaného]. Partnerka pracuje ve [právnická osoba] Shop v Liberci jako prodavačka. V době covidu, kdy kultura nevydělávala žádné peníze, se snažil zajistit jinou práci, ale byl 2x operován s nohou v Praze a v Mladé Boleslavi. Žádnou jinou práci v té době vykonávat nemohl, takže od té doby platil synovi výživné pouze 2 000 Kč měsíčně, o tom ho informoval přes sociální sítě. Syn mu sdělil, že si vydělává peníze na brigádách v OK Liberec 15 000 Kč měsíčně, takže žalovaný vyslovil nesouhlas s tím, co žalobce uvedl, a to, že pracuje pouze ve Škodě Mladá Boleslav 70 hodin měsíčně za 104,60 Kč čistého za hodinu a nemá žádné další příjmy. Na začátku roku 2022 ho žalobce oslovil, že potřebuje poslat 30 000 Kč, neboť mu někdo vykradl účet a když mu žalovaný sdělil, že mu je nepošle, neboť je nemá, podal žalobu na zvýšení výživného. Žalovaný vždy žalobci pomáhal, dostával od něho peníze i v hotovosti prostřednictvím své matky, které žalovaný peníze posílal. Žalovaného mrzí, že mu syn nepopřál poslední roky ani k narozeninám, jako kdyby neexistoval. Žalovaný mu přeje pokaždé prostřednictvím SMS zprávy nebo telefonicky, když mu telefon zvedne. 6. Soud provedl dále dokazování potvrzením o studiu žalobce ze dne 17. 3. 2022, zadáním bakalářské práce z prosince 2021 s rozpisem odborné praxe, rozpisem školného za období od 15. 8. 2019, první stranou nájemní smlouvy s evidenčním listem, mzdovým listem matky žalobce, výpisy z účtu matky žalobce, smlouvami o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny z 21. 8. 2020, smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací – internet/ TV/telefo z23. 9. 2020, daňovým přiznáním žalovaného za rok 2021, výpisy z účtu žalovaného za období září 2020 až prosinec 2021, výpisem komunikací žalobce se žalovaným přes sociální sítě. 7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobce je studentem prezenční formy bakalářského studijního programu Ekonomika a management na ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. v Mladé Boleslavi, byla mu zadána bakalářská práce na téma Faktory ovlivňující prodej vozidel Škoda Auto na britském trhu s termínem odevzdání prosinec 2022 a byla mu k bakalářské práci poskytnuta odborná praxe v rozsahu 5 měsíců, 750 hodin (7,5 hod/ den). Žalobce bydlí společně s dalšími třemi osobami v nájemním bytě v [obec], nájemní smlouva i smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu jsou psány na spolužáka [jméno] [příjmení]. Podle smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací je žalobce povinen platit za tyto služby 799 Kč měsíčně. Školné na vysoké škole stojí 28 000 Kč za jeden semestr, je placeno z účtu matky žalobce. Matka je zaměstnána v Krajské nemocnici [právnická osoba] a její průměrný čistý měsíční příjem za období 4/ 2022 9/ 2022 činil 48 250. Podle daňového přiznání žalovaného za činnost provozování kulturních zařízení činil v roce 2021 základ daně 103 722 Kč, je zde vyčíslena daň 15 555 Kč (podle tvrzení žalovaného mu za rok 2021 žádná daň nebyla vyměřena). Žalovanému byla poskytnuta pouze základní sleva na poplatníka. Podle výpisů z účtu zaplatil žalovaný na účet matky žalobce v září 2020 2 000 Kč, v říjnu 2020 4 000 Kč, dále od listopadu 2020 do září 2021 platil 3 000 Kč měsíčně, za říjen, listopad, prosinec 2021 platil 2 000 Kč měsíčně. Z elektronické komunikace je zřejmé, že mezi účastníky probíhala přes sociální sítě čilá komunikace až do 28. 1. 2022. 8. Podle § 910 odst.1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 OZ výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst.1 OZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 9. Vzhledem k tomu, že změnu poměrů při určování výše výživného pro zletilé děti OZ neupravuje, je nutno vycházet z ustanovení § 163 o.s.ř., podle kterého rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna roz