11 C 101/2024-32 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 119 314,73 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 19. 7. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, a na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr do limitu 148 000 Kč. Před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně prověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr s náležitou odbornou péčí včetně analýzy transakční historie na běžném účtu žalovaného s důrazem na jeho běžné hospodaření a případné rizikové transakce. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek a žalobkyně, v souladu se smluvními podmínkami, prohlásila úvěr za splatný k 19. 3. 2023. K uvedenému dni stávala dlužná částka z jistiny 117 814,73 Kč, poplatků 1 500 Kč, smluvního úroku 7 625,71 Kč za dobu od 19. 7. 2021 do 23. 1. 2024 a úroku z prodlení 8 226,25 Kč za dobu od 20. 3. 2023 do 23. 1. 2024. Na svůj dluh neuhradil žalovaný přes výzvu ničeho.2 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den , datum, písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno náhradním způsobem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.4 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:Dle smlouvy o úvěru byla tato mezi stranami uzavřena dne 19. 7. 2021, kdy jejím předmětem bylo poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 148 000 Kč za sjednaný úrok 6,93% ročně při výši splátek 2 013 Kč měsíčně (poslední splátka ve výši 1 966,79 Kč) a počtu splátek 96. Byla sjednána povinnost k úhradě poplatku za upomínku 300 Kč a za výzvu k úhradě 500 Kč. Byla dále sjednána možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení. Akceptace smlouvy je prokázána záznamem o aktivitě žalovaného v systému elektronického bankovnictví.Dle žádosti o poskytnutí úvěru udělil žalovaný žalobkyni souhlas se zpracováním svých osobních údajů za účelem posouzení úvěruschopnosti.Dle výpisu z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného došlo k čerpání úvěru převodem platby 148 000 Kč ve prospěch tohoto účtu dne 19. 7. 2021.Dle transakční historie úvěrového účtu poslední úhrada žalovaného proběhla 19. 9. 2022. Na jistinu úvěru celková částka 29 535,24 Kč zahrnující vedle přímých plateb žalovaného dále i prostředky stržené z jeho běžného účtu k úhradě splatných závazků.Předložením výpisu z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného prokázala žalobkyně dostatečně, že byly zjištěny příjmové poměry žalovaného, když za období červen 2016 – říjen 2016 včetně dosahoval měsíčního příjmu 29 000 Kč.Dle oznámení o zesplatnění úvěru z 21. 3. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, kdy odeslání dne 22. 3. 2023 je prokázáno vrácenou zásilkou.Dle předložených listin byl dále žalovaný upomínán ve dnech 6. 1. 2023.Dle předžalobní upomínky byla tato žalovanému zaslána zástupcem žalobkyně dne 2. 1. 2024, odeslání je prokázáno podacím lístkem.5 Po stránce skutkové tak lze shrnout, že žalobkyně žalovanému poskytla na základě úvěrové smlouvy úvěr ve výši 148 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet po 2 013 Kč měsíčně. Tyto své závazky žalovaný neplnil a žalobkyně proto s odkazem na podmínky úvěrové smlouvy přistoupila k zesplatnění nesplacené části úvěru k 19. 3. 2023, kdy dlužná jistina činila 117 814,73 Kč a dlužné poplatky 1 500 Kč.6 Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11 Aplikací citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je po právu a podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.12 Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží procesně úspěšné straně žalující náhrada nákladů tohoto řízení. Celkové náklady řízení vzniklé žalobkyni byly vyčísleny celkovou částkou 27 279 Kč sestávající ze soudního poplatku 4 773 Kč, odměny advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) v celkové výši 8 340 Kč za tyto úkony právní služby (při výši mimosmluvní odměny 5 900 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 900 Kč, a DPH (21%) z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 3 906 Kč.13 Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně.14 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.