11 C 156/2024-29 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobou ze dne 30. 4. 2024 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 26 576,07 Kč s kapitalizovaným úrokem 533,17 Kč, s úrokem ve výši 18,28% ročně z částky 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 631,25 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení (nárok 1) a zaplacení částky 26 947,88 Kč s kapitalizovaným úrokem 2 369,84 Kč, s úrokem ve výši 22,44% ročně z částky 17 520,22 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 131,74 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 17 520,22 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení (nárok 2).2 Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem , právnická osoba, dvě smlouvy o úvěru, když dne 20. 7. 2022 byla, po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, uzavřena smlouva č. , tel. číslo, , na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byl poskytnut hotovostní úvěr 16 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 12 651 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 7 954 Kč a z částky za zpracování, a další služby ve výši 4 697 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 52 týdnů splátkami v týdenní výši 551 Kč, kdy poslední splátka měla činit 550 Kč a byla splatná 19. 7. 2023. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, kdy poslední splátku učinil 26. 7. 2022. Ke dni 3. 12. 2022 byla dlužná jistina vyčíslena částkou 15 000 Kč a dlužný poplatek částkou 11 576,07 Kč. Dále je požadován kapitalizovaný úrok 533,17 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 2 631,25 Kč.3 Dále byla dne 25. 8. 2021 mezi žalovaným a původním věřitelem smlouva č. , tel. číslo, , na jejímž základě mu v den podpisu smlouvy byl poskytnut hotovostní úvěr 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 33 965 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 24 177 Kč a z částky za zpracování, a další služby ve výši 9 786 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 78 týdnů splátkami v týdenní výši 821 Kč, kdy poslední splátka měla činit 746 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, kdy poslední splátku učinil 18. 7. 2022. Ke dni 3. 12. 2022 byla dlužná jistina vyčíslena částkou 17 520,22 Kč a dlužný poplatek částkou 9 427,66 Kč. Dále je požadován kapitalizovaný úrok 2 369,84 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 3 131,74 Kč.4 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.5 Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno do vlastních rukou a k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalovaného.6 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přijal soud následující skutkové závěry:7 Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 20. 7. 2022. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní výplaty úvěru ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 12 651 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 7 954 Kč, z částky za zpracování, a další služby ve výši 4 697 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 52 týdnů splátkami v týdenní výši 551 Kč, kdy poslední splátka měla činit 550 Kč a byla splatná 19. 7. 2023. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 35 868 Kč, který měl být, dle záznamu v kartě doložen pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 12 500 Kč bez bližšího určení, dále jsou deklarovány externí splátky 5 000 Kč měsíčně a interní splátky 5 612 Kč měsíčně. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly. Dle předloženého výpisu plateb eviduje žalobkyně úhradu žalovaného ve výši 1 000 Kč dne 26. 7. 2022.8 Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, byla tato uzavřena mezi žalovaným a původním věřitelem dne 25. 8. 2021. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný převzetí hotovostní výplaty úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu a dále zaplatit zapůjčiteli částku 33 965 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 24 177 Kč a z částky za zpracování, a další služby ve výši 9 786 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet po dobu 78 týdnů splátkami v týdenní výši 821 Kč, kdy poslední splátka měla činit 746 Kč. Dle zákaznické karty byly pří žádosti o úvěr shromážděny základy identifikační údaje žalovaného a údaje o jejích příjmech a výdajích, kdy deklarován byl měsíční příjem 26 083 Kč, který měl být, dle záznamu v kartě doložen pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 9 200 Kč bez bližšího určení, dále jsou deklarovány externí splátky 8 000 Kč měsíčně. Listiny, kterými měly být osvědčeny údaje zanesené do zákaznické karty soudu předloženy nebyly. Dle předloženého výpisu plateb eviduje žalobkyně úhrady žalovaného v období do 28. 7. 2022 v úhrnné výši 36 400 Kč.9 Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že touto postoupil původní věřitel žalobkyni soubor pohledávek zahrnující i pohledávky za žalovanou z obou uvedených úvěrových smluv.Postoupení pohledávek bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno přípisem z 29. 9. 2023, přičemž jeho odeslání na adresu žalovaného označenou jím v předmětných smlouvách je vykázáno podacím lístkem poštovní zásilky z 27. 10. 2023.10 Po právní stránce je na místě věc posoudit podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v účinném znění (dále jen "o. z.") a současně však měla být tato věc posouzena i dle speciálního zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.11 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.14 Ohledně výkladu pojmu „odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, z jehož právní věty lze citovat: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu „odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 257/2016 Sb.15 Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16 V